Dva týdny jako z filmu

Poslední víkend prázdnin jsme strávili kempováním v parku Jellystone v sousedním státě Wisconsinu. Pod pojmem kempování si však nepředstavujte spaní ve stanu a společné umývárny pro celý kemp. Společně s rodinou sestry mé host mamky z Michiganu jsme byli ubytováni v krásné chatičce s vlastní koupelnou i kuchyní. V parku bylo spoustu atrakcí pro děti ale i mnoho bazénů a například minigolf. První večer mi bylo představeno nejoblíbenější americké jídlo dělané na ohni takzvané pudgy pies, což jsou v podstatě tousty s pizzovou či sladkou náplní dělané ve speciálním nástavci a vyzkoušela jsem také s´mores (marshmallow roztopený nad ohněm v krekru s čokoládou).

Po návratu jsem měla den na přípravu a 1. září mě čekal první den na americké střední škole. Společně s dalšími výměnnými studenty a všemi maturanty jsme se dopředu domluvili, že se brzy ráno sejdeme na kopci a budeme společně pozorovat východ slunce. Ráno na mě tím pádem čekal budík ve čtyři ráno, který však rozhodně stál za to. Východ slunce byl nádherný a před začátkem školy jsme ještě stihli vyzkoušet další americký řetězec: 7 brew, místo, kde seženete jakýkoliv nápoj, který vás jen napadne.

Moje škola mi tu začíná každý den v 7:55 a končí ve tři odpoledne. Během dne máme sedm vyučovacích hodin, které trvají 48 minut a mezi nimiž máme pouze 4 minuty na přechod z jedné třídy do druhé. U většiny předmětů jsem si vybrala jednu z nejtěžších obtížností, ale musím potvrdit, že americká škola je v porovnání s českým gymnáziem opravdu primitivní. Známky jsme například dostali za doslovné opisování prezentace do pracovního listu nebo za nevyrušování při hodině. To, co se mi však naopak líbí je, že si každý student předměty vybírá sám a může si je určit podle toho, co ho opravdu zajímá a čemu se chce v budoucnu věnovat. Jeden z mých nejoblíbenějších předmětů je investigativní biologie, kterou jsem si zprvu jako někdo, mezi jehož oblíbené předměty biologie definitivně nepatří, ani nevybrala. Na hodinách se totiž učíme o způsobech vyšetřování a historii zločinů. Dalším z mých oblíbenců je také Senior High Health, kde se učíme o všech možných tématech a oblastech života. Po škole jdu vždy rovnou na trénink Cross Country, které je stále každodenní součástí mého života a dost mě tu naplňuje.

První den školy jsem hned z tréninku jela s partou přátel na volejbalový zápas do vedlejšího města. Sport a škola tu jdou ruku v ruce a všichni studenti se vždy snaží podpořit tým i když se nehraje doma. Každý týden se také konají cross country meets, což jsou poměrně velké závody a mně se v nich zatím poměrně daří. Svoji úplně první cross country meet se mi v konkurenci 120 soupeřek podařilo vyhrát, dát interview a dostat se do novin a teď pouze doufám a dělám vše proto, aby se mi dařilo i nadále. Tyto závody si tolik užívám hlavně proto, že celá příprava probíhá společně s celým týmem. Den před závodem se vždy všichni sejdou u jednoho z členů a máme společnou večeři po které hrajeme hry nebo si třeba zdobíme běžecké boty. Páteční večery jsou tu vždy ve znamení fotbalové hry, na kterou se většinou přijde podívat v podstatě celé město. Atmosféra na tribunách je opravdu úžasná i přestože chodím do poměrně malé školy a je to pro mě super příležitost poznat nové lidi. Po hrách se většinou domluvíme s přáteli a vyrazíme společně někam na jídlo a poté se sejdeme u někoho doma a užíváme si společný čas. Naprostá většina domů má navíc ve sklepě buď ping-pong, stolní hokej nebo třeba kulečník, takže se vždy nějaká zábava najde.

Víkendy jsou většinou ve znamení ranního sobotního běhu s týmem a klidnějšího sobotního programu kdy většinou doháním školu, věnuji se domácím pracím nebo si jednoduše užívám společný čas s host rodinou. Hlavním nedělním programem je pak sledování fotbalového zápasu Minnesota Vikings. Nedělní dopoledne vždy trávím připravováním jídla na Sunday supper se svou host mamkou. Rodině jsem už stihla připravit tradiční český perník a postupně jim chci uvařit i nějaké tradiční české hlavní jídlo.

Vymyslet název blogu mi většinou upřímně nějakou dobu zabere, ale tentokrát jsem naprosto přesně věděla, že tento pojmenuji přesně takto. Zažila jsem tu totiž hned několik momentů, kdy jsem si připadala, jakože jsem se ocitla v některým z mých oblíbených filmů z dětství. Ulice, značky, příroda i budovy tady opravdu vypadají jako v seriálu Gilmore Girls a lidé vás opravdu často jen tak pozdraví a popřejí vám hezký den. Během těchto prvních dvou týdnů školy jsem poznala všechny své učitele a spolužáky, zjistila, jaká je americká škola, navštívila několik utkání, vyzkoušela mnoho amerických fast-foodů, strávila skvělý čas se svou host rodinou, a hlavně si to opět celé strašně moc užila. Celá tato zkušenost mi už teď dala strašně moc a já se každým dnem učím něco nového. Zpětně jsem opravdu ráda a vděčná, že jsem to nevzdala a byla dost odvážná odletět, protože už teď mám nespočet nezapomenutelných zážitků a úžasných lidí okolo sebe.

Odkaz na článek ohledně cross country:

https://www.postbulletin.com/sports/prep/foreign-exchange-student-puts-herself-on-the-map-with-win-at-the-bill-glomski-invitational