Kapička štěstíčka

Moji milí, vím, že jsem blog psala teprve dva dny zpátky, ale jen za celý dnešek se stalo takových věcí! Měla jsem snad nejlepší den vůbec! Tak bych se o to s vámi chtěla podělit, když jsou ještě všechny dojmy čerstvé.

Zacala bych rovnou od zacatku. Jak si nejspis muzete pamatovat, v minulem prispevku jsem vam ukazala fotky ze zavodu cheeru Katie a Lucy, ktere se odehraly v nedeli. Snad porpve jsem videla jejich performaci uplne celou bez jedine chybicky a zaludek se mi obracel. Slo nam totiz o vsechno. Kdyz vyhraly 4 ceny na plne care, brecela jsem i spolecne s rodici. Ale k duvodu, proc to bylo tak podstatne. Na tehlech zavodech nam slo o to, postoupit na mistrovstvi sveta do Orlanda! DISNEYWORLDU! Ano, vidite spravne! Muj zivot tady totiz jeste neni dost dokonaly, ja vim. Bohuzel, jsme se nemohli dozvedet primo v nedeli, jestli je postup do Orlanda oficialni a platny. Az do dnes! Dnes rano okolo seste vtrhla ke me do pokoje Katie s krikem ,,WE HIT IT! WE MADE IT, DISNEYWORLD!!!!!" Nejak tak to vypadalo. Musim priznat, ze mi chvili trvalo, nez mi doslo uplne o co go a co se to deje, ale za nekolik sekund uz jsme se objimaly s klasickym holcicim pistenim. Uz jen tohle byl uzasny zacatek dne. 

Kdyz to vsechno jeste secteme s uzasnym a necekanym teplym a slunecnym pocasim, moji prekvapivou dobrou znamkou z matiky a uzasnou hodinou anglictiny. Dnesek byl jednoduse perfektni. To jsem se ale jeste nedostala k tomu nejvic podstatnemu duvodu, proc jsem se dnes rozhodla vam udelat spontanni vsuvku. Pred necelou hodinkou jsem se vratila z domova duchodcu a musim rict, ze dnes jsem si odnesla jednu z tech vzpominek, na ktere budu vzdy vzpominat s usmevem. Dnes jsem jako vzdy navstivila mou pritelkyni (pojmenujeme ji Lena kvuli identite a pravum). Letos oslavi 96 narozeniny a musim rict, ze vypada vazne dobre. Povidali jsme si opet o tom, jak bych si mela vazit takove prilezotosti a ze je dulezite, abych si uzila zivot. Poprve za celych 5 mesicu co ji navstevuji, muj pohled zamiril na velky obraz domu v jungli. Ani jsem se nemusela ptat a odpoved mi prisla jen co jsem se otocila zpatky do jejich oci. Myslim, ze jsem zatim nikdy nevidela uprimnejsi tvar nez tu jeji dnes. Bylo v ni tolik emoci, tolik vzpominek, tolik straveneho zivota, tolik lasky a tolik stesku. Jeji muz umrel pred 3 lety, 3 dny pred tim, nez meli oslavit spolecnych 75 let manzelstvi. 75 let. Umite si to vubec predstavit? Nekdo se takovych let ani nedozije a tihle dva spolu stravili tenhle cas spolecne. Me osobne to prijde naprosto neuveritelne. Asi po dvou minutach mlceni jsem se ji zeptala jestli je v poradku. ..Musis si uzit uplne vseho. Uplne. Vzdycky se snaz delat to, co je pro tebe spravne. Muzes byt jina a ja verim, ze jsi, ale jen v te nejlepsi ceste, kdyz si to dotahla az sem. Verim, ze jsi silna a rozumna, tak si nenech utect ani jeden moment stesti. Nic se nikdy nebude opakovat. Bud s temi ktere milujes a davej jim to najevo, jako by kazdy den mel byt ten posledni. " Takhle vam shrnu jen malicko, co mi rekla za 5 minut. Bylo to..tak strasne inspirujici, silne. Nevim jak poslat tu podstatu toho momentu. To, co jsem citila. To, co mi chtela predat. Pocit, ze az odjedu, tak ji uz nejspis nikdy neuvidim pro me byl jako velka rana, ale zaroven jen dalsi sila k tomu co mi rekla. Uzivej si kazdy moment. A vy to delejte prosim take. Je to k zamysleni. 

Kristýna Pechová

Kristýna Pechová, Liberec
studentka v USA, ročník 2018–2019

informace o studentce...

Poslední příspěvky

02. 03. 2019 LAS VEGAS
30. 01. 2019 Kapička štěstíčka

Instagram

Sledujte mě i na Instagramu

Facebook

https://www.facebook.com/kristyna.pechova14