The Windy City Diary X

Naše dovolená začala v pondělí brzy ráno. Let byl bezproblémový, a v 11 hodin už jsme přistávali ve Phoenixu, hlavním městě Arizony a pátém největším městě USA. Na oběd jsme šli do jedné z nejznámějších pizzerií v celých Státech, “Pizzerie Bianco”, kde se podle některých food kritiků podává nejlepší pizza na světě! Myslím si, že moje kamarádka z Itálie by s tímhle výrokem asi nesouhlasila, mně každopádně pizza dost chutnala! Po jídle už jsme se přesunuli na hotel, kde jsem si jenom rychle hodila věci na pokoj a sprintovala k bazénu. Po 8 měsících v Illinois člověk opravdu vypadá skoro jako duch - sluníčko jsme tady neviděli snad půl roku :). Po pár hodinách strávených opalováním byl čas na prohlídku Scottsdale, čtvrti Phoenixu, ve které jsme bydleli. S rodinou jsme se shodli, že to tam vypadalo opravdu jako z nějakého westernového filmu. Spoustu kaktusů, pouštích květin, obchodů s kovbojskými klobouky ale i třeba výrobky a dekorace původních obyvatel/Native Americans (těch je celkově v Arizoně hodně). Po procházce byl čas na drinky (pro mě samozřejmě nealko) na rooftop baru našeho hotelu a pozorování nádherného západu slunce. Nesměla chybět pozdní večeře a noční projížďka po Phoenixu.

Úterý se neslo ve znamení baseballu - čekal nás totiž zápas Chicago Cubs, našeho baseballového týmu, který každoročně přes zimu trénuje právě ve Phoenixu. Samozřejmě jsme si dali klasický “Chicago-style hot dog”, buráky, ale hlavně jsme se pořádně namazali opalovacím krémem. Během našeho pobytu totiž Arizonou procházela extrémní vlna veder, a tak jsme pociťovali teploty až skoro 40 stupňů! Cubs sice NY Yankees neporazili, ale i tak to byl skvěle strávený den. K večeru jsme vyrazili autem do Sedony - města, ve kterém jsme zůstali až do konce dovolené. Musím říct, že už jen projíždět Arizonou a sledovat tu úplně odlišnou krajinu, barvy a rostliny byl neskutečný zážitek a já jsem se cítila jako na Marsu.

První den v Sedoně nás čekala scénická, komentovaná projížďka městem a po okolí. Sedona je hlavně známá svými skalními/kamennými formacemi, ale také svoji spirituálností, magií a takzvanými “vortexy”, ze kterých by měla údajně sršet energie. Nevím, jestli jsem pociťovala účinky přímo těchto vortexů, každopádně Sedona mi připadala absolutně dechberoucí. Prohlídka byla úžasná, náš řidič byl dost zábavný a poslouchat o historii města a okolí bylo moc zajímavé. 

Ve čtvrtek jsem si splnila jeden z mých největších snů - navštívila jsem National Park! Museli jsme vstávat brzo, abychom v 7 mohli potkat našeho průvodce a vyrazit do Grand Canyonu. Už jen samotná cesta byl zážitek, projížděli jsme krásnou, stále se měnící krajinou a dokonce jsme zastavili i v “indiánské” rezervaci. První pohled na Grand Canyon bylo něco, co slovy nejde ani popsat. Celý den jsme strávili popojížděním kolem, procházkami a samozřejmě nesměl chybět obchod se suvenýry :). Cestu zpět jsem skoro celou prospala, tak moc unavená jsem byla. Večer jsme měli skvělou pizzu a gelato.

Náš poslední den v Sedoně byl trochu volnější, co se organizace týče. Ráno jsme vyrazili na oblíbený hike k populárnímu “Devil’s Bridge”, musím přiznat, že to byla dost makačka, i pro českého horala jako jsem já. Bylo horko, všude červený písek a prach, kamenatý terén (plus jsem se hrozně bála, že uvidíme chřestýše, protože mě tím brácha pořád strašil). I tak to ale byl jeden z nejlepších zážitků z Arizony. Po túře následoval oběd (zbytky pizzy- mňam) a odpoledne u bazénu. Později jsme ještě naposledy vyrazili do města, prošli obchody a navečeřeli se v mexické restauraci, kterých je v Sedoně a celkově Arizoně fakt hodně (závidím :)). Večer jsme už jen strávili venku a užívali si poslední hodiny tepla a výhledu na “Red Rocks”.

V sobotu už nás čekala jen jízda zpět do Phoenixu, zastávka ve Five Guys (delikatesa, u nás v Illinois nemáme) a let domů. V našem milovaném Chicagu nás samozřejmě čekalo o dost chladnější počasí, ale já bych za nic neměnila :).

Celkově byl výlet do Arizony opravdu nezapomenutelný a strašně moc jsem si ho užila. Taky mě to utvrdilo v tom, že se sem do USA rozhodně budu chtít vracet, je tady toho tolik co vidět, co poznat a co se naučit. Doufám, že i Vy jste si užili jarní prázdniny a teď už i hezké jarní počasí! Uvidíme se u dalšího blogu a prozatím se mějte krásně :).