První pocity a dojmy ze života v USA!

Po příletu jsem si připadal jak v pohádce Guliverovy cesty, až na to, že já nebyl Guliverem. Otevřel se předemnou nový svět, ve kterém jsem si připadal jak jehla v kupce sena. Lidé tu jezdí v jakých si vozidlech připomínající monstra z daleké budoucnosti, velikostně asi jako autobus. Když do takovéhoto stroje lezete je zapotřebí použít žebřík, či pomoc někoho druhého.

Dnes je tomu přesně 1 měsíc co jsem poprvé vstoupil na americkou půdu. Od té doby jsem toho spoustu zažil a spousta věcí se v mém životě změnila. A tak s odstupem času, vám přináším své první pocity a dojmy z USA. Ale hezky popořádku! 😊

Již samotná cesta byla pro mě velkým dobrodružstvím. Největší výzvou pro mě byl přestup na letišti v Atlantě, v jednom z největších „mravenišť“ světa. Povím vám, že Václavské náměstí je oproti tomu osamělý les. Všechno však probíhalo tak jak mělo a po pár hodinách jsem již seděl v letadle a letěl do cílové destinace, vstříc mé hostitelské rodině. Ta na mě již netrpělivě čekala na letišti a vyhlížela, kdo, že to vlastně přijede. :D Přivítání bylo velice milé a dojemné. Můj nový bratr držel v ruce vyrobený transparent s textem „WELCOME HOME, MARTIN“. Byl a stále je, to nepopsatelný pocit. Uvědomit si, že se to opravdu děje, že se mi plní sen. Že mě čeká spousta nového. Že s touto rodinou strávím rok. Že mě čeká rok na americké střední škole, kamarádi a spousta dobrodružství…

Po příletu jsem si připadal jak v pohádce Guliverovy cesty, až na to, že já nebyl Guliverem. Otevřel se přede mnou nový svět, ve kterém jsem si připadal jak jehla v kupce sena. Lidé tu jezdí v jakých si vozidlech připomínající monstra z daleké budoucnosti, velikostně asi jako autobus. Když do takovéhoto stroje lezete je zapotřebí použít žebřík, či pomoc někoho druhého. 

 

Po milém a vřelém přivítání se svou hostitelskou rodinou nás čekala společná cesta do mého nového „domova“. Když jsme po několika minutách dojeli do cíle, začal jsem se zabydlovat ve svém novém domově.
První den jsem se šel s mým bráchou projít, abychom zmapovali zdejší terén. Ukázal mi jeho nejoblíbenější místo, kam si tu a tam chodí pro osvěžení v horkých floridských dnech v podobě smoothie. Den ubíhal velice skvěle. Až do té doby, než mi paní z poza pultu podala půllitrový ,,škopek" s více jak půlkilovým smootie. V tu chvíli mi do smíchu nebylo... Rád bych podotkl, že onen půllitr smoothie, byl ,,regular size" smoothie. V nabídce se dále nacházela položka ,,large" a ,,extra large". V těchto případech si lidé jezdí pro svá smoothie s cisternama a napouští je hasičskou hadicí. S mým olympijským zápasníkem sumo jsem zápasil bezmála hodinu, ale VYHRÁL JSEM!!! Od této doby jsem velice opatrný pokaždé, když jdu s kamarádama nebo mou hostitelskou rodinou do restaurace či fastfoodu. Zde se mi velice osvědčila fráze ,,extra small" please.

Můj školní rok v USA začal již 12. srpna na floridské střední škole. Škola je naprosto skvělá a na každý den ve škole se těším. Je to přesně jako z amerických filmů! První týden byl sice trochu náročný, ani ne tak co se týče jazyka a porozumění, ale organizace času. Americké školy nemají přestávky mezi jednotlivými hodinami, ale jen 4 minutové pauzy. To v kombinaci s úzkými, propletenými chodbami dělá ze školy druhé letiště v Atlantě :D. První týden bylo pro mě nemožné přejít ze třídy do třídy v časovém limitu 4 min. Nyní, když už školu znám přece jen o trochu více, vyhýbám se nejvíce frekventovaným úsekům, tak si tu a tam stihnu i odskočit na toaletu. 

Myslím že na odlišný životní styl a návyky jsem si pomalu, ale jistě zvykl. Na jednu věc si však pořád zvyknout nedokážu. Přestože bydlím na slunné Floridě, kde denní teploty dosahují více než 90° F (vice než 30°C), tak i přesto, více jak 90 % času ,,klepu kosu". Každá budova, večerka, obchod i zdejší ,,kadibudky" jsou vybaveny klimatizacemi. To by nebylo nic až tak hrozného, nebýt faktu, že tyto klimatizace jsou nuceny chladit své okolí na teploty blížící se 0. Proto deka, mikina, šála, kulich a rukavice jsou povinnou výbavou každého studenta této školy.

Martin Laštůvka

Martin Laštůvka, Most
student v USA, ročník 2019–2020

informace o studentovi...

Poslední příspěvky