Čas v USA letí

Jak dlouho již jsem v USA? Něco málo přes měsíc, ale připadá mi, jako bych zde byla celý život. Přestože opravdové přátele se stále snažím najít, téměř nic mi zde nechybí.

Spousta lidí se mne ptá, jestli se mi stýská po rodině nebo přátelích. Má upřímná odpověď zní "ne". Když jsem opouštěla Českou republiku, myslela jsem si, že jsem se totálně zbláznila. Nedokázala jsem si představit život bez mé rodiny stojící při mě, i když to mělo trvat pouze jeden rok. Avšak, přestože by mi mé mladší já nevěřilo, stesk mne rychle opustil a já se vrhla do nových zážitků. 

Ale když mi můj bráška poslal fotku sama sebe, a přestože tento stav trval jenom pár vteřin, bylo to jakoby se mi nůž zaryl do mého srdce. Stejný efekt měl i dopis od mé kamarádky, avšak tentokráte nůž v mém srdci zůstal několik minut.

Několikrát jsem měnila rozvrh, takže mé výsledné hodiny jsou: Plant Science, Chemistry I, US History since 1890, Health and Wellness, Algebra II, Biology, Cross country a poslední hodinu mám English 11. Dlouho jsem přemýšlela, zda bych měla vyměnit Art za Cross country. Věděla jsem, že rozhodně chci dělat nějaký sport, jenom jsem si nebyla jistá zda chci vyměnit Art, protože to byla má oblíbená hodina. Nakonec jsem se rozhodla pro změnu s tím, že si Art vezmu příští pololetí. Bylo to to nejlepší rozhodnutí jaké jsem mohla učinit.

Trenérka je skvělá, konečně cítím, že něco dělám - že se pohybuji. V týmu je rodinná atmosféra, všichni jsou hrozně milí. Jsou jako má třetí rodina.

Už jsme měli několik závodů. Běháme 3 míle, což je přibližně 5 kilometrů. Na prvním závodě jsem se umístila na druhém místě. Tehdy jsem byla se svým výsledkem velice zklamaná, ale druhý závod mi to vynahradil. Přestože jsem se neumístila, bylo zde neuvěřitelně moc lidí (já jsem měla číslo 697), můj čas byl značně lepší než na prvním závodě, a já jsem konečně byla spokojená. V úterý budeme mít další, v pořadí třetí, závod.

Na podporu týmu každý musí vydělat 100 dolarů. Peníze získáváme z prodeje Ticketů. Když si jeden koupíte vaše jméno půjde do loterie s hlavní cenou - zbraní. Stále jsem nevydělala dostatek peněz. Mám strach, že to nezvládnu, poněvadž jsem poněkud stydlivá a nenapadá mne místo, kde bych mohla Tickety prodat.

Škola je jednoduchá. Ze začátku jsem měla problém porozumět systému, netušila jsem co znamená Bellwork nebo Turn in, ale už se chytám a mé známky jsou prozatím pouze A.

Byla jsem i nakupovat. Ceny jsou zde mnohem vyšší než v ČR a kvalita stejná. Nedokázala jsem zde sehnat džíny pod 30 dolarů, dokonce jsem viděla i za 90, a ty ani nebyli hezké... Nakonec jsem byla úspěšná v second handu, kde jsem sehnala jak džíny, tak i pár triček.

Měla jsem zde navštívit svatbu. Bohužel svatba byla na poslední chvíli zrušena, což zlomilo má mamce srdce, neboť se jednalo o jejího bratra.

V pondělí půjdu na pohřeb. Jednoho kamaráda z týmu předčasně odešel táta... 

 

Adéla Zmrzlá

Adéla Zmrzlá, Praha
studentka v USA, ročník 2018-2019

Poslední příspěvky

28. 10. 2018 Puzzle
15. 10. 2018 Něco nového
16. 09. 2018 Čas v USA letí
06. 09. 2018 První den školy
22. 08. 2018 První týden v USA
14. 07. 2018 Začátek...