California dreamin’

V minulém postu jsem ještě netušila co mě čeká, kde budu, s kým budu… dneska už tyhle neznámé prožívám.

Svojí umístěnku jsem dostala v půlce srpna. Byla jsem tenkrát sama doma a užívala si chvíli klidu v jinak hektických prázdninách, zabzučel mi mobil, rozsvítil se… Jana Rule! Už jsme s rodinou nějakou zprávu dlouho očekávali. Přiznám se, že jako první jsem volala kamarádce, která to měla přislíbené, a pak až všem rodinným příslušníkům a ostatním přátelům. Všichni mě vyspovídali jak se patří a pak se mnou plakali radostí i dojetím, ale hlavně slavili jak skvěle moje umístěnka dopadla.

Mým domovem se na rok totiž stalo město Orange ve státě Kalifornie. Nachází se kousek od LA a k moři stačí krátká jízda autem. Kromě host rodičů Jany a Dannyho tu mám i sestru Kristýnu. Posledním členem rodiny je tady jejich maďarský ohař Silvo. A pokud se podivujete nad těmi českými jmény stejně jako jsem se divila poprvé já, ráda osvětlím. Jana (moje host mamka) je původem z Čech, ale v USA žije již 25 let a komunikujeme spolu čistě anglicky.

Hned co to šlo jsme se spojili přes whatsapp a jelikož škola už prakticky začala, rozhodlo se, že přiletím ještě ten víkend. Rychle se sehnaly letenky, s čímž nám pomohla paní Rule a dobalilo se. 

Těch posledních pár dnů uběhlo jako voda, protože jsem je celé strávila s kamarády a rodinou. V té době jsem si ještě myslela, že to mám celé na háku, ale přiznám se, že mi teď všichni chybí. A o tom jak to vypadalo na letišti, když jsem se loučila s rodiči a bráchou se radši ani nebudeme bavit. 

Už let byl dost intenzivním zážitkem. Za prvé jsem letadlem neletěla už dobrých pár let, za druhé jsem jím nikdy neletěla sama a za třetí nikdy ne tak dlouho. Naprostou tečkou na konec bylo zjištění, že na Kalifornii míří hurikán Hilary. Projít všemi kontrolami se naštěstí ukázalo jako lehký úkol a po krásných patnácti hodinách ve vzduchu za občasných turbulencí jsem se setkala se svojí host rodinou.

Hned druhý den jsem nastoupila na Villa Park Highschool, vybrala si předměty a hurá do lavic. Mezi moje nejzajímavější předměty patří AP psychologie a Human body studies, a až začnou try outs, mám v plánu pokusit se dostat do školního fotbalového týmu. Školní předměty se mi tu zdají jednodušší v porovnání s čekým gymnáziem, ale téměř každý den dostávám domácí úkoly. 

Minulý týden jsem s Kristýnou navštívila svůj první americký fotbalový zápas a je to opravdu něco. Nic takového na škole v Čechách asi nezažijete. Všichni byli oblečení ve školních barvách, měli na obličejích třpytky a barvy a na plotech byly rozvěšené fotky hráčů a roztleskávaček. Ta atmosféra a západ slunce na horizontu s palmami, prostě krása.

O víkendu jsem v sobotu ráno šla s Janou a Dannym dobrovolničit do jejich kostela. Všichni koho jsem potkala byli hrozně milí a vítali mě s úsměvem na tváři.

Celkově se tu všude cítím hrozně vítaná. Překvapivě dost lidí tady zná Česko a v té směsici kultur, která se tu nachází se ani necítím tak sama jak jsem se bála. Už tu mám pár kamarádů, s rodinou si neuvěřitelně rozumím a na školu si taky eventuálně zvyknu. Je to strašidelný, ale je to pro mě další krok. Stejně na komfort domova nejsem stavěná, tak si musím tuhle výzvu pořádně užít. 

Těším se na to co vám budu vyprávět příště, ale do té doby se mějte krásně.

První foto s americkou rodinou

Večer na pláži

Jasmína Krejčí

Jasmína Krejčí, Beroun
studentka v USA, výherce 50% stipendia, ročník 2023-2024

Poslední příspěvky

30. 03. 2024 Americká kultura
02. 03. 2024 Troška sebereflexe
15. 02. 2024 Nový domov v USA
24. 12. 2023 Vánoce v USA!
03. 11. 2023 Trick or treat!
17. 10. 2023 HOCO🥳