Předvánoční výlet

Už jsem tu přes čtyři měsíce, celkem to letí. Blíží se Vánoce a spolu s nimi přišel i stesk po domově.

Minulý týden mě ještě čekala závěrečná zkouška z matematiky. Pak už starosti z americké školy konečně opadly a mohla jsem se soustředit na důležitější věci. V týdnu jsme ještě měli pár basketbalových zápasů a v pátek, po tom posledním, jsem přespávala u kamarádek. Sice jsme se vrátily dost pozdě, i tak nám ale zbylo dost energie na to prokecat skoro celou noc. Jejich rodina byla hrozně milá a za to, že si mě k sobě na tu noc vzali, si ode mě vysloužili pravou českou čokoládu a několik Tatranek. Ano, taky se divím, že jsem to ještě nesnědla a mám zásoby, ale na začátku roku jsem si řekla, že to jsou dárky pro lidi tady, mně ta hromada sladkostí doma neuteče. V sobotu ráno jsme s celou jejich rodinou vyrazili do lesa vybrat stromeček. Po hodině sáňkování a koulování jsme konečně jeden krásný vybrali. Po cestě k autu jsme potkali čerstvé stopy pumy, takže už byl opravdu nejvyšší čas vyrazit zpátky. Rychle jsem jim doma ještě pomohla se zdobením stromečku a pak jsme vyrazili do města. Starší z těch kamarádek hraje basketbal za náš Varsity tým a měly důležitou hru, takže jsme ji samozřejmě jeli podpořit. Když všechny zápasy skončily, bylo už pozdě. Domů jsem se vrátila asi v deset a to jsem si ještě musela balit věci. Ne, nestěhovala jsem se, zatím…

 

Náš koordinátor s námi a dalšími výměnnými studenty naplánoval několikadenní výlet do Seattlu. Odjezd v pět ráno a cesta tam nám trvala asi dvanáct hodin. Sezení v autobuse není nic příjemného, ještě když tam musíte být tak dlouho, ale alespoň jsme se nenudili. Většinu cesty se zpívalo nebo hrály karty. Ještě ten večer jsme si zajeli do centra na večeři a menší průzkum kde co je. Upřímně jsem byla hodně překvapená, jak klidné to tam bylo. Samý střed Seattlu, jen pár aut a lidí tak málo, že tam nebylo ani hlučno. Co se to děje a kam všichni zmizeli?? Za pandemie by to dávalo smysl, ale teď? Obchody taky prázdné, nikdo ani neřešil vánoční nákupy… Později nám jedna paní řekla, že to je proto, že je neděle a všichni se chystají na pracovní týden, další dny se to ale taky nezměnilo. Alespoň jsme si ale díky tomu malému množství lidí mohli celý Seattle krásně projít a pořádně si užít všechny atrakce.

Space Needle

V pondělí nás čekal slavný Pike’s Market - velké tržiště plné mořských plodů, ovoce, květin, ale také šperků a dalších ručně dělaných výrobků. Před západem slunce jsme se přesunuli k trajektu, kde nás čekala jízda na ostrov a zpět. Bohužel to nebyla moc romantická jízda s výhledem na zapadající slunce, ale spíš zdlouhavá plavba v mlze a dešti. V úterý jsme si zajeli na vánoční bruslení a užili si několik hodin bruslení ve slavném Seattle Kraken stadionu. Na večer jsme měli v plánu ještě návštěvu Space Needle, tu nám ale zavřeli před nosem, takže nám nezbývalo nic jiného, než se tam zajít podívat další den. Jakožto někdo, kdo se k smrti děsí výtahů, jsem se neskutečně bála, i tak jsem to ale chtěla zkusit. Musím říct, že to opravdu stálo za to. Ten výhled na noční Seattle byl neskutečný. Z té výšky byste ho těžko poznali od New Yorku, takže se to rozhodně vyplatí. A k mému štěstí i ten výtah jel pomalu :)

Kvůli spoustě basketbalových zápasů a výletu do Seattlu mi ale bohužel nezbyl čas na pečení cukroví, takže to všechno musím stihnout tak nějak na poslední chvíli. Teď je pro mě možná i výhoda, že se v Americe Vánoce slaví o den později a zbyde mi tak na všechno dost času. Tak vám všem přeji Veselé Vánoce a šťastný Nový Rok a ahoj u dalšího blogu.

Kristýna Hrabovská

Kristýna Hrabovská, Břeclav
studentka v USA, výherce stipendia, ročník 2023-2024

Poslední příspěvky

09. 04. 2024 Už se to blíží…
22. 03. 2024 Spring break speciál
02. 03. 2024 Havajské rodeo
16. 02. 2024 Půl roku v Americe
24. 12. 2023 Předvánoční výlet
19. 11. 2023 Winter Wonderland