První dny ve škole

Nadešel první den školy a já byla natěšená a nervózní současně. Přeci jen, má škola v České republice měla 200 studentů a tato jich má okolo 2 300. Bylo to poznat už na parkovišti, kde bylo ohromné množství aut. A to jsem si myslela, že vím co to znamená problém s parkováním. Samozřejmě to není jen počtem studentů, ale také tím, že většina z nich má svoje vlastní auto, ale přesto mě pohled na přeplněné parkoviště ještě více znejistěl.

Nadešel první den školy a já byla natěšená a nervózní současně. Přeci jen, má škola v České republice měla 200 studentů a tato jich má okolo 2 300. Bylo to poznat už na parkovišti, kde bylo ohromné množství aut. A to jsem si myslela, že vím, co to znamená problém s parkováním. Samozřejmě to není jen počtem studentů, ale také tím, že většina z nich má svoje vlastní auto, ale přesto mě pohled na přeplněné parkoviště ještě více znejistěl. Naštěstí jedna ze dvou mých nových sester chodí na high school taky, takže mi vše ukázala a dokonce mě doprovodila do první třídy.

Navzdory mým obavám už ale celý den probíhal poměrně v klidu. Bez problémů jsem nacházela své učebny a s dorozuměním jsem problémy také neměla. Několikrát jsem se rozhlédla po třídě a nemohla jsem tomu uvěřit. Tomu, že opravdu sedím ve třidě spolu s ostatními a dělám to co oni. Že jsem jeden ze studentů americké high school. Že jsem jedna z nich.

Jsem neskutečně vděčná NWSE a Janě Rule za to, že je to vůbec možné. Tím, že teď žiju v Americe a chodím tu do školy jako všichni ostatní mého věku, si plním jeden ze svých největších snů. Navíc se naučím anglicky tak, jak bych doma nikdy nemohla. Všichni co chodí do školy vědí, jak hodně slov, která se normálně nepoužívají, ve škole potřebují. A schválně se zeptejte svých rodičů, jestli vědí jak se anglicky řekne odmocnina, jmenovatel apod. Studium na high school mi přijde jako téměř jediná možnost, jak se něco takového naučit. Samozřejmě je to ze začátku těžké, ale sama na sobě vidím, že to není nic co by se nedalo zvládnout. Do školy tu chodím dva týdny a už musím uznat, že jsem se něco naučila. A to, že se učím nové věci, přestože je to v jiném jazyce, je úžasné.

I cesta domů školním autobusem pro mě byla nová. Líbí se mi, jak je to tu vymyšlené. Každé sousedství má svůj vlastní autobus, který jej postupně celé objede a vysadí všechny studenty prakticky před jejich domem. Je to i rychlejší než jet autem, protože než se člověk s autem vymotá z přeplněného parkoviště, autobusy už svým vlastním výjezdem dávno odjedou.

Jsem ráda že tu jsem. Jet takhle studovat do Ameriky má totiž ještě jeden velký bonus, a to, že lidé jsou tu opravdu milí. Za celou tu dobu co tu už jsem se mi ještě nestalo, že kdybych se někoho na něco zeptala nebo ho poprosila o pomoc, že by mi nepomohl. Vždycky mě ochotně dovedli kam jsem potřebovala, odpověděli na mé otázky a poradili co dělat.

Adéla Zemanová

Adéla Zemanová, Praha
studentka v USA, ročník 2019–2020

informace o studentce...

Poslední příspěvky

05. 11. 2019 Homecoming
14. 08. 2019 První dny ve škole