Cheerleading v USA - moje zkušenost, Valentýn, snow days

Ahojte! Jsem tady zpátky po měsíci, takže vám v prvních pár větách shrnu, jak jde život v USA.

V polovině února nám tady pěkně mrzlo. Až -21 stupňů přes den. Dokonce jsme dostali 2 snow days, kdy jsme kvůli nepříznivému počasí nemohli jít do školy. Aspoň jsme si takhle užili takový pre spring break. Na konci února už nám také skončila zimní sezóna, kterou bych s vámi chtěla sdílet.

S trénerkou

Z cesty, zastávka v McDonaldu na večeři:)

Jak už jsem kdysi zmínila, někdy v srpnu, tehdy jsem byla ještě doma, mi napsala Kamryn, jestli bych se nechtěla přidat do cheer a dance týmu. Tehdy jsem byla úplně nadšená, že už mě tam za oceánem znají a mají o mě zájem. Po 14 denní karanténě jsem začátkem září startovala. Vstávání o půl šesté ráno, ranní tréninky a také po škole. Bavilo mě to hodně. Samozřejmě, nerozuměla jsem všemu, několikrát jsem se ztrapnila, ale díky těm lidem jsem neměla žádný problém. Když jsem nevěděla, radši jsem se zeptala. Kdybych měla srovnat fotbalovou a basketbalovou sezónu, určitě jsem si více užila až zimní basketbalovou. Nicméně, fotbalová měla hezčí atmosféru. Důvod je jednoduchý zvyk.

Po fotbalové sezóně jsem váhala, jestli pokračovat. Všechno na mě vykřikly v prvních dnech, trochu jsem se lekla, že to nebudu stíhat, ale realita byla zcela jinde. Po pár týdnech trénování jsme už žádný trénink neměli. Vždycky jsme jezdily jenom po zápasech a povzbuzovaly. Mě štvalo, jak to pořád neumím a nemůžu si to naplno užít. Chtěla jsem cheerleading vyměnit za basketbal, ale v prosinci už bylo pozdě. Otázkou tedy bylo, jestli zůstanu a dodělám poslední dva měsíce. Zůstala jsem. Zůstala jsem kvůli lidem, abych s nimi mohla být co nejvíce v kontaktu. Přece jenom, nějaké ty přestávky tam máme, takže si můžeme povídat. Asi by to byla velká chyba, kdybych to tenkrát vzdala a čekala na jarní sezónu. Takhle zpětně jsem na to pyšná a vděčná, že jsem mohla být cheerleader na střední škole v USA. A i vám budoucí studentům bych doporučila se účastnit školních aktivit, které nabízejí. Ne vždy vás to bude bavit, a ne vždy je to skvělý. Jenže tento čas tady máme limitovaný, a proto je lepší využít jej všelijak. Ať už je to sport nebo hudba, nezáleží. Důležité je, že tady trávíte čas s lidmi. 

Snow day - volno ze školy

Ty jejich krásné žluté busy:)

Kamarádka se snaží nakreslit anděla

Senior poster

Taky jsme před měsícem oslavili Valentýn! Pokud by vás zajímalo, můžete si přečíst:

http://www.exchangestudent.cz/2021/02/16/valentyn/

Valentýnské ráno

Valentýnská pošta ve škole

S'mores

Armadillo

Po příjezdu z posledního cheerování mě doma čekalo milé překvapení! V rámci celého programu jsou možné setkávání s koordinátorkou. Tento rok, kvůli celosvětové pandemii máme všechny meetingy online, a tak se nemáme jakožto výměnní studenti vůbec šanci potkat. Když jsme byli v srpnu v Overland parku v Kansas City, potkala jsem tam dalších 5 holek z České republiky. Celkově jsme se poprvé potkaly asi na 20 minut. Po půl roce se Taeler domluvila s jednou hostitelskou mamkou, že by mohla její česká dcera přijet. Ani nevím, kdo na tenhle nápad přišel, ale bylo to úžasný!

Když jsem se tedy vrátila kolem půl desáté v pátek, Anna už byla dávno u nás. Celý večer jsme si povídali ještě s rodinou, pověděli jsme si zážitky a nejhorší situace a kolem druhé ráno jsme šly spát. To je na tom kouzelné, že když jsme se potkaly snad poprvé v životě, a přesto se bylo pořád o čem bavit. Druhý den jsme si udělaly procházku lesem vedoucí ke hřbitovu. Ty naše hřbitovy jsou tak odlišné od místních v Kansasu. Vůbec tady nemají žádné květiny, pěkné náhrobky, ale jenom spadlé kameny. Ve vzduchu jde cítit, jak jaro je za rohem. Sedly jsme si někde doprostřed směrem k sluníčku a kecaly a kecaly. Já jsem si tak přála s někým sdílet tady ty pocity, kterým rozumí jenom cizinci, jako my dvě na střední v Americe. Sama mi pověděla její pohled, a taky jsme se shodly na mnoho věcech. A ještě, Anna je také z Česka, takže jsem po půl roce s někým mluvila osobně česky! Takový ten trapný vtip, že zapomenete, jak se mluví česky na mě nefungoval, ale za to jsem pak na moji rodinu několikrát začala mluvit česky a na Aničku zase anglicky. Když na to pořádně nemyslím, plantám všechno možné. Také nesmím zapomenout zmínit, že Anna je vegetariánka, a tak jsme o víkendu jedli v celku zdravě. Hlavně teda na snídani. Ovesná kaše! S banánem a jahody. Vynikající. K večeru potom přijela Helena, protože jsme měli v plánu dělat S’mores a koukat na film. Miluju s’mores, ještě k tomu jsme byli venku a marshmallow byl dělaný na grillu. U toho jsme se tak moc zakecaly na téma PROM, že film jsme ani nestihly. Jelikož americký ples už se nám blíží a zatím vypadá, že se konat bude, tak teď jenom sháníme šaty. Už 2x jsme byli v Kansas City. Během vybírání jsem facetimovala rodičům, protože ač se to tak nezdá, ale rozhodnutí je fakt těžké... A jo, něco už jsme vybraly! Tak snad všechno vyjde jak má:)

fronta na šaty..:) v Kansas City

S Aničkou! Taky studentka s CCI agenturou

Pokud jste četli můj předchozí příspěvěk, víte, že jsem se zmínila o Bullet Journal/ journaling. Nechci se tady moc rozepisovat, ale pokud by vás zajímalo více, najdete to na mém blogu. Dám tady jenom 2 fotky: začátek února a úplný konec. Malé vysvětlení. Každý den jsem našla alespoň jednu pozitivní věc - pravá stránka, a moje celková nálada - levá stránka. Zkrátka jsem to chtěla vyzkoušet a vážně, baví mě to:D Taková malá radost dne.:)