Zlatý KVĚTĚN a DOBROVOLNIČENÍ

Na začátek bych ještě ráda zmínila, že bohužel nemám od minule žádné nové informace o mém umístění nebo hostitelské rodině, tudíž stále netrpělivě vyčkávám a tuto neděli čeká mě i ostatní výměnné studenty předodletová příprava v Hradci Králové, kde bych se měla dozvědět bližší informace o tom, jak zhruba bude vypadat můj rok v USA.

Abych to vzala od začátku, v zimě mi napsala moje kamarádka Linda, zda bych neměla zájem společně s ní dobrovolničit na domácím MS v hokeji. Jelikož mám ráda sport a hokej nevyjímaje, neotálela jsem a přihlásila se do výběrového řízení na pozici STEWARD, společně s přihláškou jsem odeslala i krátký motivační dopis. O pár měsíců později mi k mému potěšení přišla zpráva, že jsem byla přijata a začal proces příprav. Jelikož se jednalo o velkou mezinárodní akci, bylo potřeba dodržet mezinárodní stanovy a samotná organizace několika stovek dobrovolníků byla složitá a časové náročná. Jako první jsem začala s online školením od hokejové organizace IIHF na téma BAHD behaviour, které proběhlo v angličtině. Poté jsem již zavítala do O₂ arény, kde proběhlo několik školení na téma bezpečnost, komunikace s návštěvníky, práce na pozici steward, požární školení a fasování oblečení společně s akreditací, která mi zajišťovala vstup do arény. Před začátkem mistrovství jsem si navolila směny – většina směn trvala 8-11 hodin a bylo na nich zajištěno teplé jídlo pro dobrovolníky zdarma.

A co vlastně takový steward dělá? Jedná se o nejpočetnější skupinu dobrovolníků, kteří jsou takovými prvními pomocnými pilíři pro fanoušky. Celkově by se dala tato pozice rozdělit na tři podkategorie – v aréně / před arénou / ve fan zóně.

Být u fan zóny bylo psychicky i fyzicky poměrně vyčerpávající, především kvůli vyšším teplotám a sluníčku. Hlavní náplní stewardů zde bylo pomáhat při kontrole u vstupu, komunikovat s lidmi a odpovídat jim na dotazy. Největší nápor přišel obvykle před jednotlivými zápasy, kdy se před vstupem shromažďovaly stovky fanoušků. Člověk musel mít vždy klidnou hlavu a to zejména, když komunikoval s již podnapilými fanoušky – jeden takový se svěřil, že naletěl podvodníkovi a utratil za falešné vstupenky téměř 30 tisíc korun.

Pozice před arénou byla stručná a jasná, stewardi za pomocí desek naváděli fanoušky ke správnému vchodu či skyboxu. Nejvíce mě osobně oslovila pozice přímo v aréně, kde byla výhoda toho, že člověk mohl sledovat zápasy (i když ve stoje :D). Stewardi zde pomáhali usazovat lidi, měnit herní čipované puky za suvenýry – pokud byly vyhozeny mimo hrací plochu, řešit spory o místa a pomáhat ochrance při zastavování lidí před vstupem do hlediště, dokud nebyla přerušená hra. Na této pozici jsem byla častokrát se svou kamarádkou, což bylo fajn. Nejčastěji jsme byly u sektoru, kde měla přestávkové studio ČT. Celkově byl tento sektor dost atraktivní, jelikož jsme zjistily, jak fungují přenosy pro ČT, co samotné komentování obnáší a potkaly i pár hráčů.

Fotka s maskotem Bobem

Společná fotka dobrovolníků před arénou

Maskot Bob roztleskávající fanoušky

Myslím, že již nikdy nezapomenu tu euforii celé haly ze vstřelených gólů, skandování „kdo neskáče není Čech“, postupu do čtvrtfinále / semifinále / finále – a to nejdůležitější – oslavu samotného vítězství. Přála bych to zažít každému sportovnímu nadšenci. Byl to jedinečný okamžik, který alespoň na chvíli spojil fanoušky dohromady. Neskutečná byla i atmosféra později na Staromáku.

V průběhu mistrovství jsme s rodinou navštívili zápas Česko x Švýcarsko a po ovládnutí šampionátu jsem se vydala s kamarády na Staromák, kde proběhly oslavy. Celkově jsem za tuto zkušenost velmi ráda, i když to bylo mnohdy náročné i kvůli škole, kde nám začalo zkouškové období a už teď mě mrzí, že mistrovství skončilo. Potkala jsem pár super lidí a získala zážitky na celý život. Zpětně nemůžu ani uvěřit, že jsem na pozici dobrovolníka v rámci MS-2024 strávila téměř 100 hodin.

I když je tenhle blog delší než normálně, nedokážu díky němu popsat všechny zážitky a emoce, přesto doufám, že jste se dozvěděli něco nového o fungování dobrovolníků a třeba sami zvážíte výpomoc na nějaké sportovní akci. Za měsíc na viděnou!

S kamarády na Staromáku

S Lindou po finále v aréně