A je tu konec...

Když jsem se dozvěděla, že jsem nakonec dostala stipendium a že pojedu studovat na rok na americkou střední školu, měla jsem hodně očekávání a hodně představ. Rozhodně můžu potvrdit, že nic z toho se nenaplnilo a nestalo. Ale taky můžu s jistotou říct, že to, co mě čekalo tady v Texasu a co jsem tady zažila, bylo mnohem lepší, než si jsem kdy mohla představit.

Ze začátku svého pobytu tady jsem se hodně trápila tím, že můj život tady není jako z filmů ani tak, jak jsem si to představovala. Ale čas a všechny zážitky tady mě naučily, že to tak nikdy nemělo být. Tohle nebyla dovolená, ale opravdový život, a ten obsahuje ty dobré a nejlepší aspekty, ale i ty horší stránky.

Jak sami můžete vypozorovat, můj rok v Americe, kdy jsem se musela starat sama o sebe, mě naučil spoustu užitečných životních lekcí. Všemu se musí dát čas. Když něco chcete, musíte si za tím aktivně jít. Je lepší se prostě zeptat.

Řekla bych, že samotná zkušenost, to, že jsem musela spoustu věcí buď vyřešit sama, nebo prostě nějak zvládnout, mě hodně posunulo. Jsem sebejistější ve svých rozhodnutích a naučila jsem se někdy podstoupit dobře promyšlený risk. Co mě taky rozhodně posunulo, byl samotný Texas. Úplně odlišná kultura než ta, na kterou jsem zvyklá z domova, mě změnila k lepšímu. Jsem flexibilnější, víc tolerantní, otevřenější lidem.

I když tohle všechno je ten výsledek, ve který jsem doufala, to nejdůležitější, co si z Texasu odnáším, jsou vztahy, které jsem si tu vytvořila. Jsem neskutečně vděčná za každého úžasného člověka, kterého jsem tady potkala a který zlepšil můj rok tady. Lidé v Texasu jsou neskutečně přátelští, takže jich není málo. Ale nejvíc vděčná jsem rozhodně za svou naprosto úžasnou hostitelskou rodinu. Nedokážu ani popsat, jak moc pro mě znamená být součástí rodiny, která si mě vybrala a rozhodla se mě mít ráda. Jsem hrozně ráda, že jsem skončila zrovna u téhle rodiny, protože jsme si perfektně sedly, a mně tak vznikl druhý domov, půl světa daleko od mého prvního.

Úplně nevím, jak tohle zakončit, protože já doufám, že pro mě to není konec, ale nový začátek. Protože část mě už bude navždycky v Texasu.