První týden v USA

Zdravím vás všechny u mého prvního blogu z USA! Konečně se dozvíte, kde strávím následujících deset měsíců. Chtěla bych vám popsat, jak probíhal můj let a mé první zážitky.

Třetího srpna jsem obdržela email od paní Rule, ve kterém bylo napsáno, že se mám připravit na odlet na 14. srpna. O pár dní později jsem dostala placement – můj exchange year strávím v malém městečku Augusta ve státě Montana. Když jsem se dozvěděla umístění, měla jsem obrovskou radost. Celý život sním o tom, že se přestěhuji do Kanady a Montana leží vedle hranic s Kanadou. Žije tady nejvíce medvědů grizzly z celých USA. Když mi paní koordinátorka posílala fotky jejího domu a okolí, byla tam i fotka medvěda :)

Má cesta do Montany začala tedy 14. srpna na letišti v Praze. Po odbavení zavazadel jsem se naposledy rozloučila s rodinou a kamarády a vyrazila jsem na security conrol. Následoval krátký hodinový let do Frankfurtu. Po přistání jsem šla ihned hledat gate, ze kterého jsem měla odlétat do Denveru. Před vstupem na gate mě čekala kontrola. Já a další tři lidé jsme byli odvedeni na druhou stranu letiště. Tam už čekala paní, která provedla kontrolu. Zkontrolovala mi pas a vízum, musela jsem odemknout příruční zavazadlo, sundat si boty, odevzdat všechnu elektroniku. Po tom, co mě prohledala, zda u sebe něco nemám, mě konečně pustila a já mohla jít na gate. Po šesti hodinách čekání jsem nasedla do letadla. Byl to pro mě obrovský zážitek. Nikdy jsem tak velkým letadlem neletěla. Let trval deset hodin, většinu jsem prospala nebo jsem si povídala s rodinou, která seděla vedle mě. Oni mi povídali o své dovolené v Evropě a já jim zase o tom, proč letím do USA.

Po přistání v Denveru mě čekala celní kontrola, které jsem se hodně bála. Měla jsem připravené všechny dokumenty a informace o mé host family, protože mě všichni strašili, že se mě budou ptát na spoustu otázek. Já tak čekala, že strávím dvě hodiny rozhovorem o tom, co budu ve státech dělat. Ve skutečnosti vše proběhlo opravdu rychle a jednoduše. Počkala jsem pár minut v řadě před customs. Když na mě přišla řada, pán se mě zeptal, za jakým účelem jedu do USA a kde budu studovat. Ukázala jsem mu pas a formulář DS2019. Poté mě bez problému pustil. Má cesta následovala na baggage claim, drop off, security control. Vše naštěstí proběhlo lépe, než jsem očekávala. Letiště bylo přehledně označené a já tak našla gate a nastoupila do letadla. Čekal mě poslední dvouhodinový let do Great Falls.

Na letišti mě čekala paní koordinátorka, u které budu první dva týdny. Má host family se před pár dny přestěhovala z Texasu do Montany, takže potřebují pár dní, aby se zabydleli. Cesta z letiště domů trvala hodinu. Dorazili jsme v jedenáct hodin večer a já šla rovnou spát, protože po třicetihodinové cestě jsem byla opravdu unavená.

Další den ráno jsme měli brunch v místní kavárně. Bylo to moc fajn, poznala jsem kamarády mé koordinátorky a taky jsem se poprvé potkala s host mom. Po brunchi jsem jí šla pomoct vybalovat věci do nového domu.

Zítra to bude týden od mého příletu. Už jsem měla první volleyball practice, kde jsem potkala holky z týmu. Všichni jsou strašně milí. Měla jsem první večeři v youth group, to se mi líbilo zatím asi nejvíce. Čekala jsem, že se tam budeme modlit a nebude mě to moc bavit. Mile mě to překvapilo. Byly tam holky z týmu, všichni jsme si povídali a hráli hry. V sobotu jsem byla na prvním rodeu v mém životě a v neděli ráno jsme šli do kostela. To mě taky mile překvapilo, funguje to tam úplně jinak než v Česku. Lidé se berou jako jedna velká rodina a pomáhají si. Skoro každý večer chodíváme s paní koordinátorkou a jejím manželem k jejich kamarádům. Díváme se na seriál a každý donese něco k jídlu.

Svůj první týden v Montaně hodnotím velmi pozitivně. Samozřejmě, že je to pro mě vše nové a náročné, ale užívám si to. Čekala jsem, že budu více homesick, ale řekla bych, že to zvládám dobře. Tak snad ten stesk nepřijde později :) Rodině jsem psala zatím jen jednou, a to po příletu, abych je kontaktovala, že jsem v pořádku doletěla. Zítra mě čeká první školní den, ale o tom vám řeknu příště.

Děkuju za přečtení, těším se na vás u dalšího blogu!

 

 

Letadlo z Frankfurtu do Denveru

Výhled z letadla

Letiště v Denveru

Koně na zahradě paní koordinátorky

Eliška Zdražilová

Eliška Zdražilová, Rusava
student v USA, výherce stipendia, ročník 2024-2025

Poslední příspěvky

26. 11. 2024 Concessions
09. 11. 2024 Volleyball season
26. 10. 2024 Každodenní zážitky
09. 10. 2024 Život v Montaně
24. 09. 2024 Homecoming week
21. 08. 2024 První týden v USA
30. 07. 2024 Schůzka na ambasádě
29. 06. 2024 ...čas se krátí