Pro zájemce o stipendium na střední školu v USA

Moji milí, dnes pro vás nemám tolik žhavých novinek a informací, jako v předešlých článcích. Samozřejmě, bože jsem v Americe, vždycky vám budu schopná alespoň trochu říct, jak úžasné to tu je. Dnes bych se ale chtěla věnovat něčemu trochu jinému, doufám pro někoho z vás přínosného.

V uplynulem tydnu se zde neodehralo moc zasadnich momentu. Po Sierry odjezdu si vsechno muselo sednout, opet. Ve skole po prvnim mesici jsme meli tento tyden spoustu testu a zkousek. V dome jsme delali generalni uklid a pratele verte neverte, cely vikend v tahu. Po tam narocnem vikendu jsem se ale take radne odmenili poradnou zmrzkou, znate to, natocite si kolik chcete, nasypete ovoce, cokoladky a pak u pokladny koukate na vahu a s otevrenou pusou koukate, kolik vas to stoji. 

V podstate od doby co jsem prijela kazdy den beham, uplne se nechci vratit domu s +20 kg, joo a taky jsem strejdovi slibila, ze s nim pristi cerven pobezim Krakonosovu stovku. Jop, 100 km, to si piskam. Vim ale, ze jsem se s vami tady nepodelila o tu krasu, kde mam moznost behat. Temer za barakem mam nase nadherne Windsor Lake a pratele az uvidite ty fotecky z toho, jak to tu kazdy den vypadat pri zapdau, pochopite, ze nebeham jen kvuli tomu, abych pristi cerven kde po priletu neumrela. To by bylo neco malo tentokrat o mem tydnu zde, ale nebojte se niceho! V pondeli, nejpozdeji v utery planuji napsat clanek pouze o  tomto nadchazejicim vikendu, ktery mi krasne vykompenzuje cely tyden. Jedeme totiz na svatbu! A! V nedeli ma moje sestricka Katie narozeniny! Takze verim, ze to bude stacit na obsah jednoho celeho clanku. Nevite jak se tesim!

Po hoodne dlouhe dobe jsem taky byla v kontaktu s domovem a taky probehli 62 narozeniny moji nejmilovanejsi babicky. Se slzami v ocich jsem ji psala nejdelsi zpravu, co jsem byla schopna. Byly to snad prvni narozeniny, kdy jsme nebyly spolu. Chybis mi. Na babicky 60 narozeniny, jsem se rozhodla usporadat tajnou oslavu, kterou jsem planovala skoro 5 mesicu. A uz to jsou 2 roky. Proc o tom mluvim. Byl to uplny zacatek tohohle vseho. na tehle oslave jsem se poprve dozvedela od strejdy, ze objevil tuhle prilezitost. Odjet na rok studovat do USA. Dva roky neskutecne driny. To je to, o cem chci dnes mluvit. Myslim, ze moji ctenari se deli na dve nebo tri skupinky a to moje rodina a blizci, lidi, ktere muj blog proste bavi (doufam, ze tu jsou i taci!) a pak hlavne lide, ktere se zajimaji o stipendium na pristi rok. Jestli jste to prave vy, tak urcite moc dobre vite, ze pristi nedeli vas ceka jedna z nejzasadnejsich zkousek, pro nekoho mozna podstatnejsi nez maturita. Kdyz jsem nasla tuto informaci, musela jsem se pousmat. Je to toiz presne rok, co do techto mych zasadnich zkousek zbyvalo pouhych 10 dni. Ma pritomnost ve skole byla naprosto nepotrebna, protoze i pri hodinach jsem se sprtala co nejvic veci na USA, jak jsem jen mohla, nespala, nechodila ven, existovalo jen uceni. Existoval jen muj vesmir. Rikala jsem si, ze to musim obetovat, protoze tyhle zabavne veci pak muzu delat tady. A bum. Vazne jsem tady. Chtela bych vam poprat vsem strasne moc stesti, budu na vas moc myslet, i pres to, ze u me bude asi okolo treti rano. Budte sami sebou, ukazte, co ve vas je. Opet bych chtela pripomenout, ze jsem tu pro vas! Jakekoliv dotazy nebo obavy, slibuju, ze se budu snazit co nejvice pomoct. Az tam budete sedet, stejne jako ja pred rokem, rekne te si, i ta nejtezsi hodina ma jen 60 minut. a To bude i tahle. Po zkouskach, kdy jsem nastoupila mamce do auta, jsem ani na 10% nepocitala s tim, ze by tohle mohlo nejak dopadnout. Mela jsem pocit, ze jsem udelala vsechno naopak. Takze prosim, nepanikarte! Skonci to tak, jak to skoncit ma! Drzim vam palecky a preji krasny vikend!

Moje dokonala destinace

#2

obsessed

Pozdravy z CR

Velké zklamání z místní ,,Italské restaurace” - alespoň na fotku to vypadá dobře

Co na to říct..

Můj bráška školák!

Snaha byla..