Blog ze střední školy v USA – Maya Bartošová čas letí čím dál víc

Poslední měsíc zařizuji co nejvíce věcí ohledně mého odletu a dělám školu, ale zároveň se snažím opravdu naplno využívat času, který doma ještě strávím, protože si uvědomuji, že v Americe o bude úplně jiné a některé věci mi tam budou dost možná chybět.

Ve škole už jsem požádala o přerušení studia s možností reparátu a momentálně se domlouvám z každým z učitelů na tom, co by jim vyhovovalo. Někteří mi budou zasílat materiály během roku, jiní o mě chtějí slyšet až v srpnu na přezkoušení. Zašla jsem si také vyřídit nový pas, jelikož ten můj propadá během mého pobytu v Americe a momentálně začínám řešit víza. Se svou host rodinou jsem měla několik videohovorů a zůstáváme v nepřetržitém kontaktu. Začínám si i zjišťovat podrobnější informace o své nové škole a možnosti sportů.

Mimo přípravy na Ameriku se toho však taky děje opravdu hodně a já si to moc užívám. Trávím čas s rodinou a kamarády, běhám co to jde a zapojuji se do všeho, co se mi podaří zařadit do rozvrhu. V posledním měsíci se mi povedlo vyhrát běžecké závody, běžet se školou republikové finále Juniorského maratonu a stihla jsem i týdenní výměnný pobyt se školou v Portugalsku, který pro mě byl takovou menší zkouškou na následující rok.

Na odlet se nesmírně těším, ale musím se přiznat, že se i dost bojím. Ne ani tak toho, jaké to bude tam, ale hlavně toho, jaké to bude tady až se po roce vrátím. Hluboko uvnitř však vím, že tohle je přesně to, po čem jsem vždy snila a je naprosto normální být nervózní. Celou moji situaci vlastně perfektně vystihuje věta, kterou jsem použila ve své úplně první eseji a která mě nakopla k tomu, abych se výběrového řízení opravdu zúčastnila.

 ,,The greatest adventures in life begin where our comfort zone ends.´´

 a já už toho svého dobrodružství nemůžu dočkat.