The Final Chapter: New York, Goodbye & Home

A je to tady. Po téměř roce stráveném v USA píšu tento článek už z domova v České republice. Poslední dny v Americe byly ale tak nabité, že jsem se snad ani na chvíli nezastavila.

S hostitelskou rodinou jsme vyrazili na hory do Pensylvánie, strávili několik dní u moře v Ocean City v New Jersey a nakonec mě čekal jeden z opět největších zážitků celého pobytu – výlet do New York City s mojí nejlepší americkou kamarádkou Gigi.

Teenager girl dream v New Yorku

Do New Yorku jsme vyrazili autem s Gigi a její rodinou. Od našeho domu to byly jen čtyři hodiny cesty. Musím říct, že New York je opravdu město snů. Je obrovský, plný života a energie. Celý výlet byl takový teenager girl dream. Být v New Yorku s nejlepší kamarádkou, společně objevovat město, fotit se, vybírat outfity a jen si užívat atmosféru bylo něco, na co nikdy nezapomenu.

Viděli jsme Empire State Building, Sochu svobody, pluli Staten Island Ferry s výhledem na Manhattan, prošli se přes Brooklyn Bridge a navštívili slavnou Grand Central Station. Každý den jsme nachodili přes 30 tisíc kroků a jeden večer jsem si mávnutím ruky zastavila žlutý taxík jako z filmů. Navštívili jsme i Summit One Vanderbuilt - ten výhled na celý New York se nedá ani popsat. Sedět na prosklené podlaze vysoko nad městem byl opravdu nezapomenutelný zážitek. Přesně kvůli takovým momentům člověk cestuje. Navštívily jsme také slavné Metropolitan Museum of Art (the MET), prošly si Central Park a večer se prošly po zářícím Times Square. S Gigi máme obě rády módu, focení i hezká místa, takže jsme si celý výlet neskutečně užily. 

Oslava 250 let Ameriky

Po návratu domů následoval americký Den nezávislosti, který byl letos výjimečný – Spojené státy slavily 250 let. Den jsme strávili s přáteli hostitelské rodiny u bazénu a na BBQ a večer jsme vyrazili na velkou oslavu (cca 5tis. lidí) s koncertem a nádherným ohňostrojem.

Nejtěžší část celého roku

Pak už přišla část, které jsem se bála nejvíc – loučení. 

Kdyby mi někdo na začátku mého pobytu řekl, jak těžké bude odjíždět a kolik opravdových přátel tady získám, asi bych mu nevěřila. S každou mojí nejbližší kamarádkou jsme si naplánovaly poslední společné chvíle – naše oblíbené jídlo, přespávačky, smály se, zpívání v autě nebo jen společné povídání. A pak přišlo poslední objetí. Nikdo z nás tomu nechtěl uvěřit. S každou jsme to společně oplakaly.  Uvědomila jsem si, že jsem si v cizí zemi a v cizím jazyce vytvořila přátelství, která si ponesu celý život. Od kamarádek jsem dostala dárky na památku - nejvíce mě dojal od mojí kamarádky Kelsey – plyšový medvídek v americkém stylu, který po zmáčknutí přehrává její hlas se vzkazem pro mě. Naštěstí s kamarádkami už máme naplánované, že se brzy uvidíme v Česku!

Cesta domů

Poslední den jsem strávila s hostitelskou rodinou. Ještě jsme společně nakoupili americké sladkosti pro moji sestru domů a snažili se užít si poslední společné chvíle. Ráno jsme měli všichni společnou poslední snídani a potom jsme vyrazili na letiště. Cestou jsme ještě zastavili pro Crumbl Cookies. Loučení na letišti bylo opravdu plné slz. Nemohla jsem si přát lepší hostitelskou rodinu. Přijali mě jako vlastní a budu jim za všechno navždy vděčná. Už teď se těším, až se znovu uvidíme – ať už v Americe, nebo u nás v České republice.

Ještě před nástupem do letadla mě ale čekalo jedno velké překvapení. Dostala jsem upgrade do business class! Nikdy předtím jsem takhle neletěla, takže to byl zážitek. Devítihodinový let utekl neuvěřitelně rychle. Skvělé jídlo, pohodlná postel, perfektní servis… co víc si přát...opravdu jsem si to užila. 

Přes Frankfurt jsem přiletěla do Krakova, kde už na mě čekala moje milovaná rodina. Kupodivu mi vůbec nepřipadalo, že jsme se neviděli skoro rok. Bylo to, jako bych odešla teprve před pár dny. Doma na mě čekalo spoustu překvapení, radosti a samozřejmě i výborné jídlo od maminky, na které jsem se těšila snad nejvíc.

Jak bych celkově zhodnotila svůj rok v Americe?

Když se dnes ohlédnu zpět, ani se mi nechce věřit, kolik jsem toho za jeden jediný rok stihla. Měla jsem možnost navštívit celkem 15 amerických států – Virginii, Západní Virginii, Pensylvánii (včetně Philadelphie), hlavní město USA - Washington, D.C., Maryland, Delaware, New Jersey, Severní Karolínu, Jižní Karolínu, Georgii, Colorado, Utah, Arizonu, Nevadu, Kalifornii a New York. Vše co jsem si přála.

Mým domovem se stala Virginie, konkrétně Loudoun County, jedna z nejbohatších oblastí celých Spojených států. Jsem neskutečně vděčná, že jsem byla umístěna právě sem. Díky tomu jsem poznala nejen krásná místa, ale hlavně úžasné lidi. 

Splnila jsem si svůj velký sen – road trip po národních parcích amerického západu. Monument Valley, Grand Canyon, Hoover Dam, Las Vegas… To jsou vzpomínky, na které nikdy nezapomenu.

Našla jsem si kamarádky, se kterými jsem si vytvořila opravdové pouto. Nejsou to jen lidé, které jsem během výměnného pobytu poznala. Jsou to přátelé na celý život. 

Zažila jsem americkou střední školu přesně takovou, jak ji známe z filmů – pep rally, football games, cheerleading, školního ducha (school spirit), žluté školní autobusy i prom. Všechny tyto zážitky byly ještě krásnější, než jsem si kdy představovala.

Během roku jsem se výrazně zlepšila v angličtině, získala větší samostatnost a naučila se spoustu nových věcí sama o sobě. Poznala jsem, že zvládnu mnohem víc, než jsem si kdy myslela.

Měla jsem tu nejlepší hostitelskou rodinu, jakou jsem si mohla přát. Přijali mě mezi sebe jako vlastní a díky nim vím, že budu mít navždy druhý domov i za oceánem.

Dokonce jsem si splnila i jeden naprosto nečekaný sen – pilotovala jsem malé soukromé letadlo. Kdyby mi to někdo řekl před rokem, asi bych se jen usmála a řekla si, že do takového letadla bych ani nešla.

I když nebyl každý den americkým snem a občas přišly těžké chvíle, dnes bych neměnila vůbec nic. Právě ty náročnější momenty mě posunuly nejvíce. Když se za celým rokem ohlížím zpět, byl to jeden z nejkrásnějších roků mého života. Utekl tak neuvěřitelně rychle, že tomu dodnes nemohu uvěřit. 

Vím, že kousek mého srdce navždy zůstane v Americe. A stejně tak si část Ameriky ponesu navždy všude s sebou.

Děkuji všem, kteří jste můj studijní rok sledovali prostřednictvím těchto blogů. Děkuji CCI, své host family, kamarádům a mé rodině za tuto možnost... 

Všem budoucím studentům přeji hodně odvahy. Nebojte se opustit svou komfortní zónu a vydat se na cestu, která vás změní. Budou dny plné smíchu i dny, kdy to nebude jednoduché, ale každý jeden z nich bude součástí vašeho příběhu. Užijte si každý okamžik, protože jednou budete stát doma a říkat si: „Jak to mohlo tak rychle utéct?“

Pokud budete chtít sledovat moje další cestování, studium nebo nové životní cíle, budu ráda, když mě najdete na Instagramu @karolinka.jelinkovaa

Děkuji za to, že jste byli součástí mého amerického příběhu!

Loučí se s vámi vaše Karolína.

 

NYC

my american family forever

bussiness class - perfektní