Blog ze střední školy v USA – Sabina Míšková

12. 07. 2026, Sabina Míšková | Blogy studentů z USA

Almost there: Less than a month left

Ahoj všichni! Je tu poslední příspěvek před tím, než odletím na deset měsíců na druhý konec světa. Přesně za měsíc nastoupím na americkou střední školu, což vůbec nechápu, protože mi to přijde jako včera, kdy mi přišel mail, který mi tolik změnil život. V té době mi vůbec nedocházelo, že se to všechno opravdu děje, ale teď, když už zbývá do mého odletu jen 24 dní, si vážím každého momentu stráveného s mými nejbližšími.

Od posledního příspěvku jsem zažila hned několik věcí:

Na konci června jsme byli se třídou na výletě v Kutné Hoře, dostali jsme vysvědčení a já jsem řekla na 10 měsíců sbohem mým učitelům, spolužákům a kamarádům. Bylo to pro mě celkem náročné, protože se přeci jenom uvidíme až v posledním ročníku střední školy, čtvrťáku. Musela jsem se také rozloučit se svojí studentkou, kterou jsem 2 roky doučovala češtinu a stala se pro mě mojí druhou mladší ségrou. S mými nejlepšími kamarádkami ale ještě plánujeme přespávačku a únikovku, takže to nejtěžší rozloučení teprve přijde.

S mojí třidou jsem se sice rozloučila už v pátek, ale v úterý jsem byla opět ve školě, tentokrát naposledy, abych se nechala vyzkoušet z dějepisu z látky třetího ročníku. Díky tomu jsem si zajistila známky na celé první pololetí a do příštího září mi budou z dějepisu zbývat už jen 4 zkoušení.

S mamkou jsme si udělaly společný den a šly na nákupy, takže mám teď zbrusu nový šatník. Zároveň jsem si také psala s bývalou studentkou mé americké školy, která mi řekla, že dress code je tam braný opravdu vážně, a tak některé z věcí budu moct nosit jen mimo školu haha.

Se ségrou a naší sestřenicí jsme také byly na začátku prázdnin v kině, nechala jsem se ostříhat a byla s taťkou v restauraci, abych si dala před exchange rokem naposledy mé oblíbené české jídlo.

Teď už jsem na prázninách na Slovensku v malé vesničce, kde bydlí moji prarodiče, všechny sestřenice a mamky rodina. Poslední dobou tu často pršelo, a tak skoro každý den byla vidět duha, ale teď už se počasí zlepšuje. Trávím tak poslední týdny s mojí rodinou, chodíme večer ven s kluky, kteří tu bydlí a užívám si babiččinu kuchyni, které se žádná jiná nevyrovná.

Příští blog už budu psát ze slunečného Texasu. Nemůžu se dočkat, co všechno zažiju, a i když vím, že vše nebude jako z knížek a filmů, bude to moje a věřím, že to bude nezapomenutelných 10 měsíců, které si v sobě budu nosit do konce svého života.

Tak už brzy z Ameriky,
Sabi ♡