Pumpkin Patch

Právě jsme dojedli společnou úterní večeři. Nebývá to moc často, abychom se sešli u stolu celá rodina. Zvlášť přes týden. Přesto dnešní večeře byla výborná a musela jsem si tak třikrát přidat. Řekla bych, že Američané považují večeři jako nejdůležitější část dne. Taeler uvařila lazaně. Teda ono to nebyly přesně lazaně, ale něco na ten způsob. K tomu jsme měli hlávkový salát, čerstvé upečené rohlíky z trouby a mnoho dalšího. Takový švédský stůl. Během večeře jsme probírali náš den. Většinou se ptáme, kdo jaký měl den. Taky mě nejvíc fascinuje, jak je baví náš český jazyk. Neustále se zajímají, co a jak se řekne. Věřím tomu, že na konci budou schopní říct pár vět plynule. Nevím proč, ale oni si myslí, že mě to otravuje, když jim musím několikrát vysvětlovat, co a jak se řekne. Obzvlášť naše Ř a CH. Ale právě naopak! Já jsem fakt ráda, že někoho zajímá jazyk, o kterém 99 % Američanů nemá ani ponětí. Dnešní večeři jsem si obzvlášť vychutnala, a jelikož vím, že si můj blog již někteří překládají, tak ZDRAVÍM a vzkazuji, že to bylo výborné!:D

Můj blog: www.exchangestudent.cz 

Ale pojďme se vrátit o pár dní zpátky. V sobotu jsem přespávala u Heleny a její hostitelské rodiny. Večer se nás tam sešlo tak dvacet. Upřímně já ani nevím, kdo všechno tam byl. Nějací příbuzní, známí nebo jen kamarádi? Místnost, která má deset na deset se nacpala tolika lidmi. My jsme se sebraly a šly si pustit film. Stejně jsme tam jenom překážely a ve finále, já jsem pořád nepobírala, co jim přijde tak vtipné… #nejsemameričan. Po zkouknutí celého filmu „Chemical Hearts“ jsme se začaly z ničeho nic bavit o tom, jak se nám tu vlastně libí. Z naší konverzace jsme vyvodily, že i když jsme každá úplně jiná, tak toho máme hodně společného. A navíc, nemáme stejné lidi, se kterýma se tady bavíme. Myslím spolužáky, a tak celkově. Ale přece na tom vůbec nezáleží. Každý se může bavit s kým chce.

Po ránu nás čekalo něco nepředstavitelného. Pořád se chlubím, hlavně rodině, jak tu máme teplo, žádná zima, chodíme si tady jen v tričku a kraťáskach. Nooo to se ze dne na den změnilo. Hned druhý den ráno bylo jen šest stupňů. Sakryš, co to má být? Ze třiceti najednou o dvacet čtyři míň? Tak to se otáčím a jdu se zahrabat do postele. Já nemám ráda zimu! Přímo to pochmurné počasí nesnáším. Tady se teplota mění, jak se jí zachce. Po snídani se pro mě stavila Taeler a povídá, jak to zítra vypadá? Chystali jsme se na Pumpkin Patch, ale je neskutečná zima a možná by mělo i pršet. V pondělí jsme měli další volno ze školy (kompletní informace o možnosti studia na střední škole v USA naleznete zde), a tak obě rodiny se rozhodly, že vyrazíme na výlet! 

Neustále to bylo nejisté, ale nakonec jsme to nevzdali a vyrazili do Louisburg Pumpkin Patch and Corn maze poblíž Kansas City. Počasí se vůbec nezměnilo. Zima a foukal vítr. Ale co už, bude hůř. S rodinou od Heleny jsme se setkali na parkovišti a odtud jsme vyrazili pěšky do centra výstavy. Celé se to neslo ve smyslu vyzkoušení různých aktivit, nafukovací polštář, Cornhole a bludiště = corn maze. Byl to skvělý zážitek. I když mám pocit, že už jsem hodně podobných akcí zažila, tak nic nebylo ani trošku stejné. Dokonce jsme se projeli i takovým místním vláčkem. Následně jsme spatřili skluzavku. Většinou to zaujme děti, ale v našem případě se bavili i dospělí! Závod mezi chlapy, kdo sjede dřív dolů také nechyběl. Zkrátka až na počasí to nemělo chybu!

Kvůli koronaviru jsme si nemohli zajít do žádné restaurace nebo fast foodu. Přesto jsme našli Timbercreek Bar & Grill, kde měli otevřeno. Tak jsme se tam všichni těšili až se ohřejeme. Jenže. Přišla paní a ptá se, co chceme na pití. A všichni spustí: Dr pepper s ledem, ledový čaj, vodu s ledem a já se nestačím divit. Co to prosím Vás má znamenat? Vždyť jsme všichni promrzlí a VŠICHNI kromě mě si dají led? Tohle snad na Američanech nikdy nepochopím. Prosím jednu horkou čokoládu. Byl to zvláštní pocit, ale tak už si zvykám, že občas jsem ta, kterou tady nikdo nechápe. Hlavní je, že jste spokojení. Nebo snad ne?

S malou Sofi:)

Zábava taky nechyběla:)

Moje a Heleny hostitelská rodina:)

Kristýna Šnyrychová

Kristýna Šnyrychová, Kopřivnice
studentka v USA, Kansas, ročník 2020-2021

Jmenuji se Týna, je mi 18 let a jsem z Kopřivnice. Mezi mé koníčky patří především sport a cestování. Miluju pozvání nových míst, kultur a hlavně lidí. Díky tomuto programu mám šanci studovat rok v zahraničí, zažít tak něco neobvyklého a zjistit, jaký je život za oceánem.

Poslední příspěvky

26. 10. 2020 Pumpkin Patch
17. 10. 2020 Školní systém v USA
22. 09. 2020 Náš Homecoming!
09. 09. 2020 Labor Day