Už se to blíží…

Když jsem letěla do Ameriky, těšila jsem se na spoustu nových lidí a zážitků. Věděla jsem, že mi budou chybět mí kamarádi a rodina. Teď mi tu zbývají necelé dva měsíce a už vím, že mi na konci tohoto roku budou úplně stejně chybět všichni, které jsem tu měla šanci poznat.

Jarní prázdniny jsme si s ostatními studenty na O’ahu rozhodně užili jak jen to šlo. Zakončili jsme to v pátek večer společnou večeří s rodinami a úžasným ohňostrojem na Waikiki Beach. V sobotu jsme si ještě udělali výlet s rodinou a pak už nás čekalo jen několik hodin na letišti a rozloučení. Celý ten program byl opravdu skvělý a myslím si, že jsme se všichni dobře bavili. Teď už jsme ale zpátky u svých hostitelských rodin a musíme si užít ten zbývající čas co tu máme.

Track sezóna už je v polovině. Kvůli jarním prázdninám jsem ale bohužel trochu pozadu a proto se tomu teď musím věnovat na maximum. I když kvůli škole a tréninkům mi moc času nezbývá, snažím se každou volnou chvíli trávit s mojí host rodinou a kamarádkami. Minulý víkend jsme s mojí host mamkou, ségrou a kamarádkami vyrazily na celý den na pláž. Ten holčičí den nám rozhodně všem moc prospěl. Mně se podařilo na pláži na chvíli usnout a to byla velká chyba. Během pouhých deseti minut jsem pod Havajským sluncem uzrála do červena jako rajče a to opravdu během toho uplynulého týdne nebylo nic příjemného.

Tuhle sobotu jsme s rodinou šli podpořit moji host ségru na její wrestlingový zápas a večer jsme zakončili spoustou skvělého jídla na dubnové artwalk. V jednom stánku tu dělají tu nejlepší pizzu. Nerada to říkám, ale za mě je rozhodně lepší než jakákoliv, kterou jsem doteď ochutnala (dokonce i ta italská).

Nevidím lepší způsob, než zakončit blog povídáním o dobrém jídle, tak zatím ahoj za dva týdny :)