Homecoming week

V pondělí byl anything but a backpack day, což znamená, že si místo normálního batohu do školy přinesete cokoliv jiného. Já jako své zavazadlo zvolila chladící box, ale musím uznat, že mnozí měli I mnohem originálnější nápady. Někdo své věci přinesl, nebo spíše dokutálel v pneumatice, někdo v nákupním košíku a nápad, který se mi zamlouval nejvíce byl další chladící box ve tvaru autíčka na ovládání, který měl dokonce zabudovaný reproduktor s hudbou. Po škole mě klasicky čekal trénink, který nám tentokrát dost znepříjemňovaly mušky.

Úterní dress code byl meme day, kterého jsem se bohužel tak úplně nezúčastnila, jelikož tolik memů (obrázek se vtipem) neznám. Po škole nás čekal trénink za deště a večer jsme se s host mamkou a Cassie vydaly na nákupy. Původně jsme měli pouze koupit nějaké šperky na homecoming ale jak už to tak bývá, nakonec jsme vyzkoušely skoro všechny halloweenské kostými, které v obchodě měli a odešli s plným nákupním vozíkem.

Ve středu se měl každý ročník obléknout jako lidé v různých fázích života. Prváci se měli obléct jako batolata, druháci jako teenageři, třeťáci jako lidé ve středním věku a čtvrťáci šli jako senioři. Nejlépe tento úkol definitivně uchopili maturanti, kteří přišli do školy v županech s chodítky či holemi a parukami s natáčkami. Po tréninku se celý cross country tým sešel na večeři, protože nás další den opět čekal závod.

Čtvrteční téma bylo ,,tropical Thursday´´ což bylo asi nejjednodušší téma celého týdne. Většina lidí na sobě měla typické košile s havajským vzorem nebo plavky oblečené na tričku. Po škole nás tentokrát neobvykle vyzvedl klasický autobus, z čehož měla většina Američanů Vánoce, protože rozdíl mezi autobusem, na který jsme my v Evropě zvyklí a typickým žlutým americkým autobusem je opravdu veliký. Já jsem tento den bohužel nezávodila, protože jsem se stále úplně neuzdravila z nachlazení, ale na závody jsem jela abych podpořila tým a nasála závodní atmosféru.

V pátek byly místo školy na programu homecoming festivities a celý den se podobal našemu poslednímu zvonění. Každý ročník měl danou barvu a maturanti, kteří měli černou čekali před školou s vodními pistolkami a barevnými spreji a hlídali, že nikdo jiný na sobě černou nemá. Den jsme pak místo školy strávili v nedalekém parku, kde jsme hráli volejbal, cornhole a fandili týmům z našeho ročníku. Na oběd jsme se sešli opět ve škole a poté jsme se přesunuli do tělocvičny kde jsme den zakončili finálním volejbalovým zápasem. Po škole nás čekala high school parade, která byla hlavně určena pro studenty základní školy, která byla také destinací našeho pochodu. V pochodu jsme šli buď se svými mimoškolními aktivitami nebo podle ročníků. V průvodu lidé většinou rozdávají (nebo spíše rozhazují) dětem sladkosti a pouštějí muziku v autě, které je následuje. Po tréninku s týmem následovala příprava na samotnou homecoming football game, která má být takovou přípravou na ples nadcházející den. Při této hře jsem poprvé zažila pravé počasí v Minnesotě (dvě hodiny jsem se klepala i přestože jsem na sobě měla čtyři vrstvy a deku) a také zjistila, jakých hodnot tady teplota nabývá v zimě (až -30°C). Tohle pro mě sice nebyla úplně radostná zjištění, ale hru jsem si i tak užila, a ještě víc jsem si pak užila, když jsem se pak mohla uvelebit ve dvou dekách na gauči ve sklepě a zhlédnou s celou naší skupinkou film.

Samotný homecoming dance byl pak v sobotu. Ve dvě hodiny odpoledne jsme se měli sejít u a začít se společně připravovat. Chvíli před tím k nám domů ještě přišla Anne a poté už jsme společně vyrazili. Ve skupince asi deseti holek jsme se připravovali v jednom domě, takže si asi dokážete představit, jak to vypadalo. Samozřejmě to dopadlo tak, že jsme nestíhali a bylo to trochu hektické, ale do parku jsme dorazili včas na společné focení. Nejedná se o žádné profesionální focení. Všichni pouze procházejí parkem a postupně se fotí po skupinkách se všemi svými přáteli. Fotky dopadly skvěle a další částí našeho programu byla společná večeře. Tradičně se chodí někam do restaurace, ale jelikož jsem byla součástí větší skupiny, domluvili jsme se, že bude lepší jídlo objednat a sejít se u někoho doma. Nejednalo se však o objednání fast-foodu a jezení na gauči. Rodiče jedné mé kamarádky tu provozují cateringovou společnost a nachystali pro nás tak nádherné posezení na zahradě se svíčkami, světli a květinami. Samotné jídlo pak bylo z řetězce Olive garden, což je tady nejspíš nejznámější řetězec s italskou kuchyní. Kvalita a provedení jídla se s pravou italskou kuchyní sice nedala úplně srovnávat, ale jídlo mi moc chutnalo a večeři jsem si užila hlavně díky lidem, se kterými jsem tento čas strávila. Samotný tanec se konal ve škole a začínal v sedm večer. Upřímně bych to nejspíš porovnala k takové naší táborové diskotéce. Zpátky jsme se vrátili už okolo desáté a do půlnoci jsme koukali na televizi, povídali si nebo hráli hry. Okolo dvanácté většina lidí odešla a my co přespávaly jsme šly také zanedlouho spát. Hned po mém návratu domů jsem se sešla s přáteli a vyrazili jsme na krátký ranní výběh. Hlavní náplní neděle byl nepřekvapivě Sunday supper a sledování fotbalové hry Minnesota Vikings.  

Když opomenu ten fakt, že jsem sama na druhé straně planety, tak byl následující týden v podstatě normální. V pondělí mě čekali kopce, v úterý těžký intervalový trénink, který jsem tentokrát musela odběhat sama, ve středu pouze lehký předzávodní trénink a ve čtvrtek jsem opět závodila. Tentokrát jsem skončila druhá a místo medaile dostala skvělou čepici s názvem závodu. V pátek nás s týmem čekal pouze lehký po závodní klus. Večery jsem většinou trávila děláním věcí do školy, ale v úterý jsem se se svou host mamkou a její dcerou vydala nakupovat halloweenské sladkosti na trick or treating, ve středu jsme měli další team diner, ve čtvrtek jsem závodila a v pátek nebyla žádná domácí hra, takže jsme s Anne opět vyrazili do města. Víkend jsem začala ranním donut runem a jelikož nás čekal nejspíš poslední teplý víkend na dlouhou dobu, vydali jsme se s host rodinou na procházku kolem řeky Mississippi. Odpoledne jsme pak ještě zajeli do YMCA, kde jsem si zařídila členství, abych měla přes zimu kde běhat a cvičit. Večer jsme poté navštívili jeden z nejvyšších bodů ve vedlejším městě, kde jsme pozorovali západ slunce a následně zašli na večeři do mexické restaurace. V neděli ráno jsem své host mamce pomohla s úklidem a vařením a pak dodělávala úkoly a věci do české školy. Následně jsem se balila na úterní závody a také do Duluth, kam ve středu na pár dní vyrážíme. O tom vám však povím zase příště…