Nová dobrodružství v USA

Moji milí, troufnu si říci, že tento uplynulý týden byl snad nejlepší za celých 6 měsíců, co jsem tady. Nikdy jsem nezažila tolik překvapení, dojetí a úžasu různých rozměrů za pouhých 7 dní. Možná to zní trošku moc pohádkově nebo jako z filmu, ale doufám, že vám to i svými osobními pocity dokážu dostatečně vyjádřit.

Zacalo to takovou uplne nevinnou veci hned v pondeli, ktera me ale naprosto odbourala. Pondeli. Mno, co vam budu povidat. Neznam moc lidi, kteri by ho vymenili za patek, vite jak to myslim. Kazdopadne, moje posledni hodina v pondeli je vzdy divado, za coz jsem strasne moc vdecna, protoze to vazne muzu jenom nazvat jako zabavou. Kdyz jsem se ale doplouzila do tridy, muj prvni pohled ktery padl na moji kamaradku miril dolu na boty. Procpak? Ponozky v sandalech damy a panove. Ano slysite dobre hunaty obri ponozky v sandalech, ktere by si dnes uz asi ani ten deda neobul. Musim vam rict, ze se mi to Pondeli zmenilo na chvili na patek diky tomu smichu. A co me nasledovalo v utery? Z toho se lidicky jeste porad vzpamatovavam. V utery mam o jednu hodinu mene, takze vetsinou musim cekat hodinu na mladsi segru, nez nas nekdo vyzvedne. Tohle utery mi ale hned po me posledni hodine prisla zprava od Katie, ze je za 5 minut u skoly. Mnoo, nevedela jsem co me ceka. Kdyz jsem nastoupila do auta, tak jsme potom jeli dokonce i na opacnou stranu, nez jezdime domu. Byla jsem hodne prekvapena a na moji otazku kam ze vlastne jedeme mi prisla odpoved ,,Spontaneous adventure" Jo..Absolutne jsem celou dobu nevedela, kam jedeme. Kdyz jsme se ale ocitly jenom na samem okraji hor a prirody, prestala jsem to resit, protoze mi bylo jasne, ze to bude nekde ,,v raji". A taky bylo. Behem 10ti minut se pred nami otevrel uplne jiny svet, vlastne mozna uplne jiny vesmir. Nemohla jsem tomu uverit. Ten fakt, ze neco takoveho, je mi temer ,,za humny" bylo to proste neco neskutecneho. Katie uz to tam znala, takze jsem mela moznost se podivat i do tech tajnejsich mistnustek a v=jinych vyhledu. Mohla bych o tom psat knizku, ale pojdme se dostat i k dalsim vecem.

Ve stredu se mi konecne Colorado ukazalo v plne parade. Prisaham, ze v utery jsme se slunily na skalach v 16 stupnich a ve stredu? -22 stupnu a 10 centimetru snehu. Koukala jsem z okna na to co se to sakra stalo pres noc jako ty babky z Babovresk, ktery vecne nekoho smirujou. Za odmenu s Katie, ze jsme vzladly rano odhrabat, odskrabat a roztlacit jeji auto, jsme si dopraly uzasny cheesecake. Odpoledne uz to vsechno namrzlo a jeste vic napadalo, takze jsme meli zakaz vychzet z domu. Ano, vazne. Tak jsme si ve stredu odpoledne, dali hezky odpocinkovy rodinny pulden s kartami a Hunger Games (jo a videla jsem to poprve. Nesudte me). V kazdem pripade, nejlepsi zprava dne? Pratele - snow day. Kdyz vam skola vecer posle email, vetsina z nas by se nejspis polekala, ale zprava, ze kvuli snehu zacina skola az od 10 je prijatelna, ne? Ve ctvrtek jsem mela pro zmenu uzasne prekvapeni v domove duchodcu. Hadejte kdo byl na titulni strance jejich novin, ktere maji kazdy mesic, se svoji prezentaci o Ceskych Vanocich? Jaaaa! Hele mami, jsem v novinach! Porad vam to tu opakuji, ale nedokazu dostatecne vyjradrit, co mi tam ti lide vsechno prinaseji. Uz jen fakt, ze si polovina z nich ani nepamatuje recepcni nebo kucharky a me se vetsinou ptaji i na to, jak se maji moji mali braskove. Rekla jsem si, ze bych vam mozna taky mohla ukazat, neco ze skoly, pro inspiraci. Tak Vam dolu dam fotku ze zadani na nasi prvni essay na hodine anglictiny. A jeej, je tu vikend. Mam uzasnou kamaradku z hodiny spanelstiny, ktera pozor pratele, mi rozumi v mych obou jazycich. Jeji maminka se narodila v Cechach a jeji rodina imigrovala v roce 1990. Kdyz mi to poprve rekla, nemohla jsem naprosto uverit, ale vazne. Kayle nemluvi ale zna slovicka a vety pochyti a vi co znamenaji. Ale. Naplanovaly jsme si prespani na sobotu a..boze muj. Jeji mamka me uvitala se slovy ,,Jsem strasne rada, ze te konecne poznavam!" Ano, presne jak to rikam. V cestine. Mluvi temer plynule. Neumite si me predstavit. Uprimne? Pripadala jsem si trosku jako retard. Nejak neumim mluvit chvili na nekoho cesky a pak anglicky. V kazdem pripade. Snad nejvetsi pase bylo, kdyz vecer prisel jeji bracha s taskou, ktera mi byla moc dobre povedoma. Hokejova, obri taska, ktera je vetsi pomalu vic nez oni sami. Bylo to roztomile, kdyz prisel a pro me bylo uplne ocividne, ze je mu stejne tak jako memu brachovi. Kdyz jsem mu to rekla, zeptal se na jmeno..Daniel. Chvili na me vsichni koukali jako na blazna a ja si myslela, ze mi nerozumi, ale kdyz mi rekli, ze on je taky Dan, tak jsem koukala uplne stejne. Musim rict, malem jsem se rozbrecela. Kdyz videl moje slzy v ocich, prisel a objal me. Brasko, chybis mi. Tak moc. Kdyz jsem sla spat tak na me cekalo jeste jedno obri prekvapeni v podobe perovky. Ano, regulerni ceska perovka, krasna ruzova, jako u babicky. Musim ale rict, ze top strop bylo dnesni rano, kdy jsem se probudila a kafe jsem mela do hrnicku, ktere uvidite dole na fotce a! Boze muj pratele. CHLEBA!!! Vim, ze pro nektere z vas je to klise, ale pro me to je momentalne neco jako splneny sen. Rekla mi, ze to objevila v domaci pekarne. Obe jsme se schodly na tom, ze zdejsi pecivo uplne nee. 

Pratele, to by byl muj uzasny tyden. Doufam, ze se mate stejne krasne jako ja. A nakonec jeste nejake to Valentynske pozitivum.

Kristýna Pechová

Kristýna Pechová, Liberec
studentka v USA, ročník 2018–2019

informace o studentce...

Poslední příspěvky

02. 03. 2019 LAS VEGAS
30. 01. 2019 Kapička štěstíčka
21. 01. 2019 Exchange happiness
08. 01. 2019 Kupička vlastenectví
02. 01. 2019 Merry USA Christmas

Instagram

Sledujte mě i na Instagramu

Facebook

https://www.facebook.com/kristyna.pechova14