1. díl – O uplynulém roce, stipendiích a studentech

Bára Kobrová: Vítejte u poslechu druhé série podcastů ve spolupráci s CCI. Jmenuji se Bára Kobrová a jsem bývalá studentka jednoho ze studijních programů. Vítám zde i majitelku agentury CCI, Janu Rule. Ahoj, Jani.

Jana Rule: Ahoj, Báro.

Bára Kobrová: Scházíme se po téměř roce, abychom probraly, co je nového a jak se agentuře a jejím studentům daří. Také nás čekají témata jako stipendia pro nadcházející období nebo třeba to, proč si vybrat právě CCI. Tak pojďme na to. Jaký byl rok v agentuře?

Jana Rule: No, řekla bych, že rok byl velmi náročný. Loňské léto bylo obzvlášť náročné – částečně kvůli prezidentským volbám ve Spojených státech. I přesto všechno dopadlo dobře. Všichni studenti odletěli, jak měli, a zatímco poslední studenti odlétali, já jsem připravovala podklady a zajišťovala finance pro stipendia na školní rok 2025–26.

Bára Kobrová: Co třeba konkrétní specifikum uplynulého roku? Něco, co tě překvapilo?

Jana Rule: Kdykoliv si myslím, že mě nic nepřekvapí, hned den potom přijde něco nového. Máme několik příběhů: pár úsměvných, pár spojených s nemocemi dětí nebo úrazy – naštěstí šťastnými konci. Letos je to 30 let, co se vrátila první skupina studentů po roce ve Spojených státech, takže patříme k nejdéle fungujícím agenturám v Česku, které posílají studenty nejen do USA, ale do celého světa. Už máme i druhou generaci – rodiče, kteří absolvovali program v 90. letech, nyní posílají i své děti s CCI.

Bára Kobrová: V první sérii jsme pokryli spoustu témat – hostitelské rodiny, přípravy, náklady… Jeli studenti letos i jinam než do USA?

Jana Rule: Ano, procento je malé, ale letos máme studenty i v Kanadě a Japonsku a bude to pokračovat i příští rok.

Bára Kobrová: Vraťme se k těm 30 letům…

Jana Rule: Je to dlouhá doba, roky utekly, jsem na ty studenty moc pyšná. Chtěla bych zmínit, že loni americká vláda přejmenovala program J‑1 “ na „Bridge USA“. Přesto spousta materiálů – a i já – pro něj stále používá zastaralé označení „J‑1“, i když správný název je Bridge USA. Jedná se o vízum spojené se studentským životem v USA, které mohou využít nejen středoškoláci, ale i vysokoškoláci, učitelé, vědci či stážisté.

Bára Kobrová: S novou administrativou přišly i dotazy. Očekáváš změny v podpoře těchto programů?

Jana Rule: Nedovolím si říct, že… Jsem ale přesvědčená, že v tomto sektoru žádné zásadní změny nehrozí. Program Bridge USA má tradici od 70. let a je zakořeněný ve školách a institucích – kulturní výměna je hlavní cíl. Navíc během COVIDU byla Spojené státy jedinou zemí, která i přes omezení přijímala studenty, takže neočekávám žádná omezení.

Bára Kobrová: Jak probíhalo stipendium v uplynulém roce – byl velký zájem?

Jana Rule: Přihlásilo se standardně cca 50–60 studentů na schůzku. Byla tři kola – v září, na přelomu listopadu a prosince, a pak v únoru. V každém kole vybíráme tři studenty do další fáze. Letos mohu slíbit minimálně jedno stipendium; loni jsem vyjednala dvě plná a jedno půlroční stipendium, takže sledujte náš web – chci zajistit stipendia pro více studentů.

Bára Kobrová: A jak se daří stávajícím studentům? Umístění proběhlo hladce?

Jana Rule: Loňské léto bylo z mého pohledu pracovně nejnáročnější. Strávila jsem měsíc v USA, dopomáhala koordinátorům s umístěním studentů. V době voleb byly hostitelské rodiny opatrnější – ceny potravin a pohonných hmot rostly, ale nakonec se podařilo umístit všechny studenty. Dokonce jsem pomohla i studentům z jiných agentur, kteří byli původně odmítnuti.

Bára Kobrová: Skvělé. A co studenti – mají rezervy, nebo tě mnozí překvapili?

Jana Rule: Každých 6–8 týdnů píšu reporty – většinu studentů musím pochválit. Naplno se zapojují do mimoškolních aktivit: sport, dobrovolnictví, církev, cokoli, co jim rozšiřuje zážitek. To, co jsem před odletem doporučovala, dodržují na 100 %.
Bohužel ale dva kluci to nezvládli. Oba byli 18letí aktivní v ČR, ale ve škole našli jen pár kroužků, které je opravdu nebavily, a nechtěli zkoušet nic nového. Když opakovaně odmítli jakoukoli účast, bylo jasné, že pro ně Program není vhodný.

Bára Kobrová: Takže je důležité předem si uvědomit, jestli je student ochotný vystoupit ze své komfortní zóny.

Jana Rule: Přesně tak. Nepoužívám výraz „komfortní zóna“ ráda, ale kdo odjíždí, musí být připravený dobře využít těch 10 měsíců. Zkoušet, experimentovat – a pak hodnotit. Zkušenost je nepřenositelná.

Bára Kobrová: Máš v plánu rozhovory s úspěšnými absolventy?

Jana Rule: Ano, mám domluvené dva studenty, kteří úspěšně prošli programem – například David Semeráda. Když odjížděl, byl tichý, měl slabou angličtinu. Po pobytu začal budovat startupy, je majitelem organizací… Říká, že bez odjezdu v 17 by nebyl tam, kde je. A nabízí se spousta dalších příběhů – studenti dostávají nabídky na další studium nebo práci. Často už nepotřebují agenturu – zkušenosti a úspěchy jsou jejich vizitkou.

Bára Kobrová: To je úžasné. A poslední otázka – jak bude CCI slavit 30 let?

Jana Rule: Přiznám se, že ještě nemám nic naplánováno. Při 25. výročí jsme měli velkou zahradní párty se studenty, lektory a kamarády. Letos to zatím plánované nemám, ale budu ráda, když se ozvou bývalí účastníci – ráda se potkám. Kontakty ale na všechny nemám.

Bára Kobrová: Děkuji moc, Jani, a děkuji i vám všem, co jste doposlouchali až sem. Mějte krásný den.
Jana Rule: Díky, mějte hezký den, Báro.