Konec ETAPY

Ahoj čtenáři, vítejte u mého dalšího a (nejspíše) posledního blogu! Tentokrát píši – stejně jako před rokem touto dobou – z mého pokojíčku v Praze, kde to všechno začalo.

Tento týden jsem se vrátila do Česka po téměř roce stráveném v Americe – a ne sama. Přijeli se mnou i moji rodiče, kteří za mnou přiletěli do Texasu a společně jsme se vydali na úžasný roadtrip západním pobřežím. Bylo skvělé poznat různé části Ameriky a její rozmanitou kulturu, velmi jsem si to užívala a některé zážitky byly naprosto nepopsatelné. Národní parky, které jsme navštívili, byly překrásné – rafting na řece Colorado nebo procházky v Monument Valley byly prostě dechberoucí.

Rok v Americe mi přinesl spoustu skvělých momentů, na které nikdy nezapomenu. V hlavě mi snad na vždy utkvělo uběhnutí půlmaratonu, což bylo velmi spontánní rozhodnutí a takových bylo za uplynulý rok opravdu mnoho. Moje kamarádka mě tam přišla podpořit, a to mi dodalo sílu překonat své hranice. Dokonce se již velmi těším, až v příštím roce poběžím celý maraton. Sporty na americké střední škole byly další nezapomenutelnou součástí mého pobytu, i přes fakt, že jsem během roku musela zápolit i se stresovou zlomeninou holeně. Celkově si sportovní týmy na škole nemůžu vynachválit, díky nim jsem se seznámila se spoustou skvělých lidí a vybudovala přátelství na celý život, ani nemluvě o tom, kolik srandy jsme společně měli. Užila jsem si také spoustu těch „obyčejných“ amerických věcí, které jsou pro místní obyvatele naprosto normální, ale pro mě byly něčím kompletně novým a neznámým – první návštěva Dairy Queen na zmrzlinu, sledování zápasu NFL s hostitelskou rodinou nebo návštěva zápasu amerického fotbalu naší školy, kde se sešlo snad celé městečko. Zážitky jako prom, homecoming nebo návštěvy Walmartu s kamarády – to všechno bylo pro mě něco výjimečného.

Těch skvělých věcí bylo mnohem víc, a i když nebylo všechno vždy jednoduché a musela jsem překonat různé překážky, beru tuto zkušenost nesmírně kladně. Budu na ni vzpomínat celý život. Už teď mi ten rok chybí, a to jsem doma teprve týden.

Ráda bych na závěr ještě předala pár rad budoucím výměnným studentům. Možná jste to již několikrát slyšeli, ale opravdu je důležité zapojit se do co nejvíce školních i mimoškolních aktivit. Pomůže vám to najít kamarády a zapadnout do kolektivu. Takhle zpětně vidím obrovský rozdíl mezi mým "exchange year" a rokem výměnných studentů z jiných zemí na mé škole, kteří se do školních aktivit téměř vůbec nezapojili a bylo pro ně o dost těžší se seznámit s lidmi na škole a navázat přátelství. Nebojte se zkoušet nové věci – není potřeba být hned nejlepší, jde hlavně o zkušenost. A i když ten rok nebude přesně podle vašich představ, bude jedinečný a stojí za to si ho vážit. Buďte odvážní, žijte přítomností a užívejte si každý moment – ten čas uteče rychle. Když budete mít nějaký problém, nebojte se o něm mluvit – ať už s hostitelskou rodinou nebo s koordinátorem. Žádný problém totiž není moc malý na to, aby se to něm mluvilo a vždy se dá najít řešení. Také doporučuji trochu omezit kontakt s rodinou a kamarády doma, abyste se mohli plně ponořit do americké kultury a života. Taky bych doporučila se snažit vyjít s vaší hostitelskou rodinou a pomáhat jim co nejvíce doma, avšak je vždy potřebné zhodnotit, zda je právě vaše rodina ta pravá pro vás a vy pro nic - pokud se vyskytují nějaké problémy a nedaří se je vyřešit, nebojte se obrátit se na koordinátorku a případně rodinu změnit. 

 

Na závěr bych chtěla ještě jednou zmínit a poděkovat agentuře CCI v čele s paní Janou Rule za udělené stipendium a veškerou pomoc v rámci mého pobytu v Texasu.

 

Signing out,

Linda

 

 

Santa Monica Pier - LA

Pláž - LA

Linda Synovcová

Linda Synovcová, Praha
studentka v USA, výherce 50% stipendia, ročník 2024-2025

Poslední příspěvky

21. 06. 2025 Konec ETAPY
05. 06. 2025 Graduation
08. 05. 2025 Maturák v Americe?
09. 03. 2025 FoodFest v Texasu
10. 02. 2025 Víkend v Oklahomě