The Windy City Diary I

Bydlím v malém městečku jménem Huntley, asi hodinku jízdy od Chicaga, třetího největšího města ve Spojených Státech, kterému se ne nadarmo přezdívá “The Windy City”. Zatím jsem si  tu nejvíce oblíbila Dairy Mart, obchod s výbornou zmrzlinou, který už je v provozu od roku 1955.  Moje host rodina se skládá z host mamky, taťky a dvou starších bráchů- jeden bydlí s námi a druhý má před sebou poslední rok americké, placené college. (všichni jsou vždycky hrozně překvapení, když jim řeknu že u nás je vysoká škola zadarmo :)) Všichni jsou naprosto skvělý, berou mě všude s sebou a jelikož jsou původem z Itálie, jídlo je tady opravdu luxusní, což pro mě byla strašná úleva- bála jsem se totiž klasického stereotypu, jako jsou polotovary a fastfoody.

Kdybych měla popsat všechno, co jsem tady za poslední měsíc navštívila/zkusila/ochutnala, myslím že by se tenhle blog podobal spíše kratší novele Tolstého, takže sem jen vložím souhrn, abyste si mohli udělat představu (pojedu podle mojí fotogalerie v telefonu, takže by seznam měl být i chronologický). Minigolf, ochutnávka tradiční Chicagské pizzy, hra Chicago Cubs (baseballový tým) ve známém stadionu Wrigley Field, Buckingham Fountain, The Bean, Millennium Park, Harry Potter Store, největší Starbucks v Americe (nachází se v Chicagu), Shedd Aquarium, John Hancock Building, Sunset Cruise po Chicago River, Lincoln Park Zoo, Milwaukee a Lake Geneva (Wisconsin). A to jsou prakticky jenom místa/názvy!

Myslím si, že samostatný odstavec si zaslouží i maličkosti, protože je samozřejmé, že ne každý den se děje něco velkého. Například jedna z mých oblíbených vzpomínek je, když jsme s mojí host mamkou propašovaly do kina Crumbl Cookies (jsou tak dobré jak se o nich říká:). Nebo když jsem poprvé zkoušela hrát šipky - a překvapivě mi to docela šlo! Úniková hra ve stylu Harry Potter, kterou se nám s bráchy a bratrancem nepovedlo dokončit, takže si z nás všichni dělají srandu, že jsme teď prokletí. Hrozně hezké je taky poznávat další členy rodiny- Američané jsou vřelí, hned vás obejmou a obratem vám pochválí angličtinu. Skvělá příležitost na poznání větší části rodiny byl americký svátek “Labor Day”, který jsme prožili u mojí “tety” (sestry mého host taťky). K jídlu bylo - pro americký Labor Day trochu netradiční- italské jídlo. Já jsem upekla věnečky, které sklidily velký úspěch! Můj zatím nejvíc americký zážitek bylo jedení zmrzliny z Dairy Queen na zadní sedačce a poslouchání country music :)

Vím, že už si začínáte říkat, že jsem v té Americe snad jenom na dovolené a tak bych teď ráda přešla ke škole. Chodím na Huntley High School, školu se skoro 3000 studenty! (pro porovnání, doma na víceletém gymplu nás je dohromady, i s nižším gymplem, kolem 500). Škola je tedy opravdu obrovská, a jelikož jsou tu přestávky jen 5 minut, ze začátku jsem se bála, že to nebudu stíhat. Samozřejmě jsem si na všechno rychle zvykla a teď už se po škole orientuju bez problému. Jako předměty jsem si vybrala: Basic Art 2D, English III, Personal Fitness, Human Anatomy and Physiology, AP (Advanced Placement) Psychology, US History a French I. Jak jste si mohli všimnout, předměty v Americe jsou mnohem víc zaměřené a například i u těláku si můžete vybrat z několika variant. Další velký rozdíl jsou úkoly - je jich tu opravdu hodně! Každý den po škole si musíte udělat minimálně kolem hodinky, abyste všechny úkoly dodělaly. Učitelé si na ně opravdu potrpí a velkou část známky tvoří právě domácí práce. Co se týče atmosféry, ta se taky hodně liší od toho, na co jsme asi doma zvyklí. Myslím, že každý máme ve škole aspoň pár “obávaných” učitelů, kteří se vás nebojí seřvat nebo vás na místě vyzkoušet a napařit vám pětku. S tím se tady vůbec nesetkáte. Učitelé jsou strašně milí, ochotní a neustále chválí, a to i za úplné “blbosti”, které bychom my považovali za úplnou samozřejmost. Testy se oznamují klidně semestr dopředu a drtivá většina známek se dá jednoduše opravit. Hodně se taky pracuje ve skupinkách, což je super pro budování vztahů. 

Kamarádky se tady nacházejí opravdu snadno, všechny holky jsou tady hrozně milé a rády se s vámi dají do řeči, takže je lehké mít na každé hodině někoho, s kým si popovídáte. Já se nejvíc bavím s další exchange studentkou z Itálie, Ginny. Prakticky každý víkend spolu něco podnikáme a všechny obědy trávíme spolu. Sdílíme spolu zážitky a pocity z objevování nového, amerického světa. 

Velkou část života amerického studenta taky tvoří kroužky. My s Ginny chodíme do Leos Clubu (dobrovolničení) a Art Clubu. S Art Clubem už jsme dokonce měli i jednu dobrovolnickou akci na charitativním běžeckém závodě, kde jsme malovali obličeje - byla to opravdu zábava a bylo zajímavé interagovat s takovou spoustou Američanů :). Spoustu kroužků ale začíná až později a tak se těším, jaké další možnosti budou v průběhu roku na výběr. Co se týče sportu, musím přidat velké upozornění: sport je tady náboženství, ne odpolední kroužek kam se jdete po dni ve škole rozhýbat. Na skoro všechny sporty musíte dělat tzv. try-outs, kde “soupeříte” o místo v týmu s takřka profesionály. Sport je tady totiž možnost jak získat stipendium, takže tady spoustu  lidí trénuje opravdu od malička. Americký fotbal je kapitola sama o sobě, podle mě jsou nejlepší hráči NFL pro polovinu Ameriky něco jako bohové. Na školách jsou “football players” oblíbení a v pátky (kdy je večer fotbalová hra) nosí hráči do školy svoje “jerseys”. Páteční večery jsou tedy věnovány “high school football games” a musím přiznat, že atmosféra je tam vždy super. Kostýmy, make-up, skandování, hudba…opravdu jako z nějakého filmu. 

Celkově je škola mnohem víc o “zábavě”, sociálním životě a pohodlí studentů než u nás, kde se více zaměřujeme vyloženě na studium.

Nakonec chci přidat jednotlivé postřehy a věci, které mě tady v Americe překvapily:

1. Američani MILUJÍ klimatizaci! Restaurace, obchody, vlaky…všude je to jako v mrazáku a to, i když je venku 30 stupňů.
2. Všechno je tu obří - domy, auta, obchody, ale i vzdálenosti a pozemky (to tedy hlavně v menších městech).
3. Je tu všude hrozně moc možností a variant. Je libo aviváž na prádlo s vůní brusinkového koláče se skořicí nebo cukrovou vatu s příchutí kyselých okurek? I to se tady dá koupit, spolu se spoustou dalších věcí, které by pravděpodobně našim babičkám přivodily infarkt.
4. Všichni tady mají ten nejnovější iPhone, AirPody a Apple Watch.
5. Ale hlavně… všichni jsou tu moc milí, na plno tady funguje small talk, komplimenty a úsměvy. A ať si kdo chce, co chce, říká, já si myslím, že je to slušnost a že to člověku prostě zlepší den :).

Tímto jste se pročetli až na konec mého prvního blogu. Pokud Vás zajímají další střípky, postřehy a zážitky z života v americkém Chicagu a blog se Vám líbil, budu moc ráda, když se mnou zůstanete. Tak se doufám brzy uvidíme u dalšího blogu, mějte se krásně,

xoxo

your windy city girl

The Bean- host brácha se mi snažil namluvit že prý v ní někdo žije (Mr. Bean :))

Lake Geneva- Wisconsin

První fotbalová hra ve stylu "USA"

Druhá fotbalová hra ve stylu "Gold Out"

Hra Chicago Cubs ve Wrigley Field

školní autobusy!