Americká Prom

Jako jedna z největších akcí celého programu nás čekala na jaře, 10. dubna 2021. Americká Prom. Díky naší malé škole a prezenční výuce jsme všichni dostali velké štěstí v podobě uskutečnění. Asi většina tuší, tento rok nebylo nic jasné, natož tak nějaká Prom. Nakonec jsem měla tu možnost zažít i tuto noc a bylo to upřímně UŽASNÝ a strašně moc bych to chtěla zopakovat!!

Po několika měsících povídání o této události se blížil onen den D. Přípravy finišovaly, ve škole už se nemluvilo o ničem jiném a mezi námi kamarády taky ne. Těšili jsme se. Kolem oběda jsem s Helenou jela ke kadeřnici, aby nám načesala vlasy. (Kdo stále neví, Helena je z Německa a v podstatě s její rodinou jsme jako sestry) Helena šla první, takže jsem rychlovkou dodělávala nehty na nohou, protože mám otevřené boty. A já jsem si snad poprvé za celých 18 let lakovala nehty na nohou. Hlavně když nehet na malíčku je 1 milimetr dlouhý… Po hodině a půl jsme se vystřídaly. Přišla tam stejně stará holka ze střední z druhého města. Taky senior. Upletla mi dva tenké copánky do věnce. Byla velmi sympatická, taky mi pověděla, že mají pár výměnných studentů v jejich škole, ale prý si žijí na úplně jiném levelu. Během těch pár hodin už mi pěkně vyhladovělo, a proto mi bylo jedno, že už třetí den v kuse jím ten samý fast food. Crispy chicken a french fries prosím. Měla jsem asi hodinu na nalíčení a dokončení. MakeUp jsem nějak zvládla a v pět hodin odpoledne jsme měli sraz na parkovišti. S Helenou a našimi partnery. Uf, tady nám to celé začínalo. Připnuli jsme si navzájem Corsage a Boutonniere. Jako součástí Prom bylo DRIVE-UP. Vybrali jsme si fire track. Můj a Haleny host taťka nás vzali jejich hasičským autem. Bylo to trošku nebezpečné, protože jsme ve směs stáli venku, v díře mezi řidičem a zadní části. Taky fučelo. Věta, jestli brečíme, jsme si opakovaly pořád. Po ukázání našeho geniálního příjezdu, jsme si chystali na GRAND MARCH. Lidé stáli kolem a už nás sledovali. Poté, 6:30 večer nás vítal oficiální průchod a představení páru. Konalo se to v tělocvičně, kde bylo zhaslé. Vyzdobená byla jenom část, kde jsme se procházeli, plus světýlka. To, jestli jsme byli všichni nervózní snad zmiňovat nemusím, ale to, že řekli CELÉ MOJE JMÉNO zmínit musím! Nebyla jsem jediný podivím s prvním jménem, ale i moje příjmení bylo vysloveno. Až proběhl celý ceremoniál, udělali jsme si třídní fotky. Na večeři jsme přejížděli do Iola. Autobus bylo jediné místo, kde jsme si všichni museli nasadit roušku. Venku už se pomalu stmívalo, ale ještě jsme zachytili západ slunce. Krásně vyzdobené stoly. Seděli jsme po čtyřech. Kamryn a Antonio nás vzali k sobě. Taky to bylo poprvé, kdy jsem poznala Antonia osobně. (výměnný student z minulého roku z Brazílie, vrátil se po 9 měsících) A jsem moc ráda, že mohl přijet, protože jim to s Kamryn moc sluší. Takový slaďoušci. U večeře jsme si podívali. Atmosféra byla fakt dokonalá, až ze mě vypadlo, že se cítím jako na svatbě. Přišlo tancování, dokonce i ploužák, hip hop, hrálo snad úplně všechno. Jedinou nevýhodou bylo, že jsme měli playlist místo samotného DJ. Kluci nás sem tam vytáčeli. Proč vždycky tančí jenom holky a chlapci stojí okolo jak tvrdé sloupy? Naším úkolem bylo je roztancovat. No hádejte, povedlo se, ale jenom některé. Taneční diskotéka nám skončila přesně v 11. Sbalili jsme si veškeré věci, a jedeme zpátky autobusem do školy..

After party bylo v podstatě jedno velké překvapení. Věděli jsme, že bude, ale téma, co se bude dít, to už bylo záhadou. Jako první mě dostaly dvě OBROVSKÉ nafukovačky v tělocvičně. Jídelna vyzdobená balónky, plno jídla v nabídce, také různé drinky apod. Podmínkou bylo při vstupu nadýchat, aby se ujistili, že nikdo nepil alkohol. Během zábavné noci jsem poznala další a další lidi. Fotili jsme se ve fotostánku, závodili jsme mezi sebou v té velké nafukovače a úplně výherní bylo „wrecking ball.“ Byli jsme rozdělení do třech skupin a každá měla v určitý čas jednu událost. Třeba z nás udělali „blindfolded“ a my jsme museli trefit krabici ve vzduchu plnou candies. Já jsem se nestačila ani připravit a vrazila jsem hlavou doprostřed. Se nedivím, když mě neumí ani správně postavit!! Druhým pokusem už se mi přestali smát a posunuli mě na správné místo. Lol. Nakonec celého večera/noci nás všechny obměnili výherní cenou. Aby to bylo spravedlivě nespravedlivé, tak losovali. Tady jsem měla velké štěstí, protože moje jméno bylo vylosováno jako první. Vzadu byl stůl plný věcí, přes projektor, peníze, boty, mikiny, prostě nekonečný výběr. Tohle mě tak znervózňovalo, protože čím více věcí, tím těžší výběr. Musela jsem zvážit něco, co si můžu odvézt bez problému domů. Vždycky jsem si chtěla koupit fancy černý batůžek. Stál tam přímo přede mnou, proto byl hned můj! Vybráno, vyblbnuto, a bohužel náš doposud NEJKRÁSNĚJŠÍ zážitek skončil. Já i Helena jsme se shodly, vážně, PROM v nás uvízla napořád. Rozloučila jsem se se všemi. Definitivní konec byl až 3:15 ráno.

Drive Up

Připnout Boutonniere je mnohem těžší než se zdá:))

After party - juniors a seniors

Drive Up pic number 2

Grand march

Vzpomínkové

Kristýna Šnyrychová

Kristýna Šnyrychová, Kopřivnice
studentka v USA, Kansas, ročník 2020-2021

Poslední příspěvky

12. 05. 2021 Senior trip
10. 05. 2021 Naše první dovolená
21. 04. 2021 Americká Prom
24. 03. 2021 Lyžování v Coloradu