První dny v Kansasu

12. 8. jsme se v půl čtvrté ráno vydali na cestu do Frankfurtu. Můj let z Prahy byl stejně jako dva předchozí zrušen, takže jsme na frankfurtské letiště museli autem. Dorazili jsme s dostatečným předstihem a po téměř hodině na letišti jsem mela odbavený kufr, boarding pass v ruce a byla jsem připravená se rozloučit. Budu upřímná, při loučení s rodiči a s bráškou pár slziček ukáplo, ale díky roušce alespoň nebyl můj ubrečený obličej vidět. Z Frankfurtu jsem letěla do Dallasu, kde jsem si prošla další kontrolou a znovu jsem si odbavila kufr. Všechno proběhlo nečekaně hladce a o par hodin později jsem už byla na cestě do Kansas City. Tam mě hned u pásu se zavazadly čekala moje nová rodinka - rodiče Amber a Jason a jejich dvanáctiletý syn Teahen. Byla tam s nimi i Amber sestra, která nám hned udělala fotku. 

Vzali jsme to trošku delší cestou domů, abych se alespoň z auta podívala na část Kansas City. Doma jsem se hned seznámila se zbylými členy rodiny - s kocourem jménem Buster a dvěma boxerkami Milou a Lucy. Všechny jsem si okamžitě zamilovala a zdá se, ze oni mě mají také rádi. I lidská část rodiny je samozřejmě super, jsem tu nadšená ze všech a ze všeho. 

Musím se držet dva týdny v domácí karanténě, takže zatím pro vás žádné příliš zábavné příběhy nemám. Skládáme puzzle, koukáme na filmy, hrajeme kulečník a já se snažím být co nejvíce nápomocná. Teahen si zatím zvyká na to, že má starší sestru a že se musí s někým dělit. Hodně mi ale připomíná mého bratra, zdá se, že dvanáctiletí kluci jsou všude stejní :D

Moc se těším, až se budu moct seznámit se všemi z okolí, prozatím se ale držím v bezpečné vzdálenosti. Zase se vám ozvu, až bude co psát. Tak zatím!

 

Uvítání na letišti

Lucy v mojí posteli

Buster

Já s Milou a Teahenem