Leden v USA – druhý semestr, donuty a pocit radosti!

Ahojte! S dalším měsícem se tady ozývám a ráda bych shrnula posledních pár týdnů. Abych byla upřímná, tento měsíc se mnou pěkně zatočil a já jsem se cítila jako na trampolíně. Ano, skoro každý den. Spousta zoufalých večerů. A nejlepší lék? Promluva s hostitelskou maminkou. Ne, že by se mi přímo stýskalo, spíš přišly první „problémy“ mezi kamarády, jak to i normálně bývá. Přesto se stalo TOLIK pozitivních věcí, o kterých vám tu ráda povím!

Hned po vánočních prázdninách nám začal druhý semestr. Tímto se mi změnil rozvrh a přidala jsem si i pár těžších předmětů. Jsem ráda, že to jde změnit, protože když jsem tady přišla, neměla jsem tušení, které předměty jsou dobré a něčím prospěšné. Až po pár měsících zabydlení jsem to prozkoumala. Dostala jsem SPEECH a HUMAN A and P. Ten druhý je docela náročný, protože učitel diktuje zápisy. Takže jo, nejsem dokonala a většinou tam píšu nesmysly. Aspoň mě to nutí po škole přepisovat a něco dělat. Pecka, že?:D

 Kvůli Covidu jsou omezené počty diváků na basketbalových hrách. Nedávno jsem si uvědomila další pozitivní věc. Studenti se normálně nemůžou chodit dívat a mě to hrozně mrzelo. Jenže, jeden z mých předmětů je YEARBOOK = ročenka, kde musíme/můžeme fotit studenty během hry. I když já jsem ten předmět ze začátku fakt nemusela, protože mi paní učitelka většinou řekla, ať jdu nafotit pár lidí. Logicky jsem netušila, kdo ti lidi jsou. Už je trošku znám a teď jsem fakt vděčná, že jsem v této třídě. Skoro každý pátek takto můžu chodit fotit a zbytek sledovat a podporovat. Jen škoda, že většinou prohrajeme.:) A teď to větší nadšení. Jednou za mnou přichází paní učitelka s tím, že má pro mě překvapení. „Tvoje fotka je v místních novinách!“ Wow, hustý. Samozřejmě mě to potěšilo, ale nějak jsem se tím nezaobírala. Po chvíli jen slyším malý potlesk celé třídy. Tyy brďo. Tak to mě dostalo. Tady oslavují a mají radost ze všeho!!

Po večerech sledujeme s rodinou filmy, nebo si občas zahrajeme společenské hry. Také se nám nedávno narodily kůzlátka!! To bylo tak krásný. Bylo 10 večer, když mě Taeler (host mamka) zavolala, že mám okamžitě přijít do garáže. Přesně tři roztomilí maloušci a dokonce jsem jednomu dala jméno MIRACLE. Prostě malý zázrak. Taky jsem si oblíbila donuty. V cheer týmu nyní děláme FUNDRAISER s donuty. Jednou ráno před školou jsme s rodinou jeli do města pro snídani, samozřejmě donuty, a cestou zpátky jsme viděli nádherný východ slunce!

Tento týden máme druhý SPIRIT WEEK a v pátek HOMECOMING. Dokonce nám povolili po dlouhé době taneční vystoupení. Takže zanedlouho se zase ozvu!

 

Sníh na Nový rok!

Silvestr

Naše palačinky tady dělám 24/7

Jsem tím úplně uchvácená

Iceskating v Kansas City

Miracle

Příprava na páteční Homecoming

Naše ranní mňaminka

Kristýna Šnyrychová

Kristýna Šnyrychová, Kopřivnice
studentka v USA, Kansas, ročník 2020-2021

Poslední příspěvky

12. 05. 2021 Senior trip
10. 05. 2021 Naše první dovolená
21. 04. 2021 PROM
24. 03. 2021 Lyžování v Coloradu