První měsíc na západě

Naše hostitelská rodina se od minule rozrostla o další dva výměnné studenty a ještě se pravděpodobně rozrůstat bude. Slyšet každý den tolik přízvuků může být občas dost matoucí. Musím se přiznat, že ať se snažím jak se snažím, tak některým z nich skoro nerozumím, ale naštěstí nejsem jediná, takže moje angličtina asi nebude ten problém. 

Během mého třetího týdnu tady se mi povedlo zase onemocnět, takže sranda byla. Vzhledem k tomu, že je místní střední škola propojená se školou základní, pravděpodobně se k nám dostalo něco od místních dětí. Jako první to chytly naše malé hostitelské ségry a moje spolubydlící a hned další den už jsem byla nemocná i já. Tahle nepříjemná viróza nás skolila skoro všechny na několik dní. Ono když máte plný dům lidí a ještě tu běhají dvě nemocné děti, tak se toho jen tak nezbavíte. 

Na konci minulého týdne nás čekal školní výlet pořádaný místním policejním sborem. Pořádají takhle různé akce pro děti ze všech škol v okrese a určitě je to zajímavější, než kdyby to plánoval někdo ze školy. Tenhle výlet mě původně moc nezaujal, měli jsme totiž jet rybařit a to není úplně můj šálek kávy. Sice šlo jen o sportovní rybaření, ale ani tak rozhodně nejsem člověk, co by dokázal příliš raněnou rybu zbavit trápení, takže jsem se rybaření úspěšně vyvarovala a užila si alespoň pěkný den na lodi. Vyrazili jsem na řeku Snake, která dělí Oregon a Idaho. Příroda je tam opravdu krásná a na lodi jsem byla se samými skvělými lidmi, takže jsem se opravdu nenudila. Navíc jsem měla důležitý úkol - počítat skóre, což bylo chvílemi opravdu náročné. Soupeřili jsme s druhou lodí a nakonec jsme vyhráli (teda ti, co rybařili) krásně 35:14. 

I s host rodiči se snažíme co nejvíce cestovat po okolí. O víkendu měla naše malá host ségra narozeniny, takže jsme vyrazili do místního waterparku a musím říct, že mě to docela překvapilo. Nebylo to jako obyčejný evropský aquapark, kde najdete kromě atrakcí i normální bazén, tady bylo všechno maximálně 3 stopy (cca 1 metr) hluboké, takže se mi podařilo si úspěšně odřít obě kolena. Na druhou stranu tam byla spousta jiných atrakcí a opravdu jsme se nenudili.  

V týdnu nás do školy přišel navštívit výměnný student, který tu byl v roce 2019-2020, a letos se sem přestěhoval. Dozvěděli jsme se od něj spoustu zajímavých a důležitých věcí, například co ho tu nejvíc zaujalo, jakým mimoškolním aktivitám se tu věnoval, ale taky jaké pravidla porušil a jaké za ně byly tresty. Koho by napadlo jít na ples v pyžamu? No někoho očividně ano… Nejvíc nás ale samozřejmě zajímalo, proč se sem přistěhoval zpátky. Důvod byl prostý - měl tu druhou rodinu, zázemí a zároveň chce v Oregonu studovat na univerzitě kvůli vyšší úrovni vzdělání oproti jeho zemi původu. Já osobně si nedokážu představit, že bych takhle dokázala žít celý život, ale on sám říkal, že ho to ze začátku taky ani nenapadlo. Tak kdo ví, třeba ze mě ještě nakonec bude miss cowgirl…