Arizona a díkůvzdání

Proto jsme se na začátku mých podzimních prázdnin sbalili, nasedli do obytňáku a vyrazili do překvapivě chladných a větrných pouští Arizony. Během naší cesty jsem se opravdu cítila jak na divokém západě. Všude v dohledu byly několik metrů vysoké kaktusy a obchůdky s kovbojskou tématikou. Naší finální destinací byli přátelé mojí host rodiny, specificky česká kamarádka mojí host mamky. Užili jsme si spolu krásný poklidný večer a já jsem si po pár měsících procvičila svou češtinu.

Druhý den jsme brzy ráno vyjeli do městečka jménem Sedona. Za mě to bylo asi jedno z nejhezčích míst, které jsem zatím v USA viděla. Město bylo obklopené oranžovými horami a skalami a pod nimi byla údolí plná lesů. Taky jsme se tam zastavili v restauraci, kde nám naservírovali klobásu z chřestýše!! Chuťově bych ji překvapivě přirovnala k vepřovému, ale texturu to mělo zvláštní, skoro se to sypalo. Po tomhle kulturním okénku jsme zamířili na sever, a ač si lidé asi Arizonu se zimou nespojí, my jsme ten večer venku mrzli. Po chladné noci nás čekal poslední den výletu, a ten jsme strávili v Bearizoně. Bearizona je takové severní Safari, kde vás místo lvů čekají medvídci a zebry nahradili bůvoli. Tím byl náš trip ovšem ukončen a po zbytek dne nás čekala jenom dlouhá jízda zpátky do Californie.

 

Bůůů

Další zážitek, který stojí za zmínku je moje první NHL hra! Od kamaráda mojí host rodiny jsme dostali lístky hned do přední řady, takže mě od hráčů dělila pouze průhledná stěna. Lokální tým Anaheim Ducks sice nevyhrál, ale jelikož jsem přece jen Češka a hokej je tak jedním z mých nejoblíbenějších sportů, hru jsem si moc užila. V týmu jsou navíc dva čeští hráči, což mě rozhodně motivovalo pořádně fandit a celý zážitek mi tak udělal ještě větší radost.

Anaheim Ducks

A zlatým hřeben celého podzimu bylo již zmíněné díkůvzdání. Hned ráno jsem s host mamkou začala připravovat krocana, kterého jsme pojmenovali Trisha a strčili ho na čtyři hodiny do trouby. Mimo to se na stole objevila i tradiční gravy, nádivka, omáčka z brusinek a trochu méně mainstreamové plněné houby, nějaká zelenina a sladké brambory se skořicí a marshmellow (vím, že to zní zvláštně, ale byla to asi nejlepší věc z celé večeře). Po jídle nás čekalo ještě víc jídla, a pak ještě dýňový koláč jako sladká tečka.

A tím bych udělala i tečku za dnešním postem. Těším se na příště a vy se těšte taky, slibuji, že budu mít co vyprávět. Zatím ahoj :)

Thanksgiving dinner mňam

Sedona